David Bowie - The Rise and Fall of Ziggy Stardust and the Spiders From Mars 1972
British Glam Rock-Space Rock´n Roll.
Předmluva: Tahle mimořádně pestrá deska má tak silný charakter, že jsem sám přemýšlel, jak ji nejlépe uchopit. Je vzrušující, dynamická, nepředvídatelná a tvůrčí. Tohle bude pro mě velmi náročná práce. V kládám vinylovou desku na gramofon, kde na zadní straně z prosklených dveří na mě kouká z blesk- make upem na tváři ta zvláštní bytost, která mě fascinuje už od mého dětství. LP desku mám takovou zlatou, limitovanou edici...
Tam v ponuré uličce, v šedi velkoměsta pod lampou stojí opřená postava, jménem Ziggy Stardust. Oranžové vlasy svítí do noční ulice jako UFO. Přemýšlíte zda jde o člověka, nebo o nějakou bytost. Hvězdná brána otevírá Five Year a vy začínáte věřit, že tady nejsme sami, a budoucí odkaz pro lidstvo, je víc než jasný. Společný, duetně zabarvený program s kytarisou, s Mickem Ronsonem, atmosféru alba umocňuje hned od startu. Ronson je silným článkem, i v druhé skladbě Soul Love, která plynule navazuje na předešlý track, snad z ještě intezivnější naléhavostí. Kytarové riffy se v podstatě na celém tomhle eposu střídají, jak údernou koláží kupředu, tak i zklidňujícím dojmem. Téměř pětiminutová Moonage Daydream doslova strhne vaši pozornost, kdy deska graduje. Ronsonova instrumentální práce, a Bowieho křehce dekadentní hlas, jako by maloval křivky glam rocku i rock´n rollu. A to vše stmeleno i na svoji dobu nevídanou bisexuální image, která se odrážela i co by součást choreografie, při surrealistických koncertech, kde vládla androgynie.
Pro mě nejkrásnější a zároveň nejsilnějším okamžikem je epos: Starman překrásný refrén, glamové popěvky, vysílají signál z jedné galaxie do druhé. Zároveň se tahle skladba stala určitou hymnou pro některé sci-fi snímky, a hraje se u nejrůznějších dokumentů, co by soundtrack do dnešních dnů. Tříminutová It Ain´t Easy je poměrně optimistická. Já otáčím LP desku, Lady Stardust rozjíždí melancholické piano, a já mám slzu na krajíčku, tolik něhy a žalu co vám pohladí duši. Ano, tohle je na desce to, krásné, ty kontrastní nálady, kdy křepčíte i brečíte. Navíc ten motiv na piáno je vskutku umělecký. Rock´Rollová Star je naopak parádní divočinou, přesto tu a tam zklidněnou klavírními klapkami, které se prohání, ovšem i v rychlejších sekvencích. Rockující, i sekaný rytmus zároveň má i Hang on to Yourself, kdy Bolder a Ronson ukazují, jací jsou muzikanti. Titulní Ziggy Stardust je silná v podstatě od začátku, až do konce. Bowie co by Ziggy, zde nádherně pracuje s hlasovým projevem, od něžných poloh, až po hard rockové výkřiky. Netroufám si ani odhadnout kolik tenhle song následně ovlivnil muzikantů. Suffragette City šlape jak hodinky, i když tady se nehraje na čas, protože tahle deska ho předběhla ve všech ohledech. Závěrečným šperkem tohoto vinylu je Rock´n roll Suicide. Shrnuto podtrženo, tahle deska ukázala, že rock´n rollové, excentrické večírky dokáží mít i andělskou citovost, a né jen temná zákoutí. Je to album, které se prodralo doslova emocionální silou všech zúčastněných do moderního světa, a vytvořilo nový tvar pro rockovou budoucnost. (9/10)
Napsal: Bob Lučan
2024 ©