"At žije systém"
Ano i já jsem v podstatě poslušný abych přežil. Nejspíš se na tenhle můj článek za pár dnů zapomene, ale i tak já si nemohu pomoci. Občas to za sebe musím dostat. Je stejně zvláštní jak nás systém ovládá. Musíš poslouchat banky, úřady, politiky, korporace. Jíst jejich jídlo, kupovat jejich věci, nechat si vyhrožovat jinak tě vyhodí, vyřadí nebo dostaneš pokutu. Být součásti nejzkorumpovanější falešné EU, dívat se na násilí světa podivnou agresi. Být na nich nepřímo, ale naprosto závislí. Všechno někomu patří, už i v přírodě, v lese všude tě někdo vyhazuje, osočuje. Viz: Pane tady jste na soukromém pozemku. Aha promiňte to je váš les.
Lidi se honí za přeludem peněz a stejně zemřou a jejich věci jim budou k ničemu. Já už si moc nepouštím televizi, ani si do domu nepouštím jejich reklamy. Přeci mě nemusí nikdo neustále něco nabízet, vnucovat ukazovat mi jejich takzvané výhody aby vás měli v hrsti. Občas když nakupuji abych přežil, musím náhle z obchodu odejít, abych se nemusel dívat na to čeho jsou lidé schopni, čemu podléhají, ba co víc, myslí si že jsou ve výhodě, ale nejsou. Je to jen umělá, hektická stádnost a přitom jako by zapoměli na radost ze života, lásku, emoce a na skutečnou radost žít a nejen přežívat a poslouchat...
Bob Lučan
2024 ©