Crowbar – těžkotonážní parní válec
Hluboký podladěný zvuk kytar, valících se pomalu kupředu jako rozjetý těžkotonážní válec, který drtí veškeré překážky a nezadržitelně se sune vpřed. Jeho cesta je doprovázena nakřáplým zpěvem či rykem frontmana Kirka Windsteina, neochvějně sedícího za volantem tohoto parního stroje. Takové mám pocity při poslechu mých oblíbenců, pionýrů sludge metalu, amerických Crowbar.
Těžké počátky
Domovem Crowbar je New Orleans v americkém státě Louisiana. Vznikli v polovině roku 1990, počátky formování kapely však sahají do roku 1988, kdy Kirk Windstein nastoupil jako kytarista do hard core punkové kapely Shell Shock, ve které se poprvé sešel s bubeníkem Jimmym Bowerem. Jejich snaha spojit podladěný až doom metalový zvuk s hard core a punkovou agresí vychází z místní bohaté metalové scény. Kapely jako Eyehategod, Soilent Green, Acid Bath a Down není třeba představovat. Windstein s Bowerem se brzy spřátelili. Skupina Shell Shock se rozpadla koncem roku 1988, kdy kytarista Mike Hatch spáchal sebevraždu (tato nešťastná událost inspirovala kapelu Pantera k napsání skladby „Hollow“, vydané na albu Vulgar Display of Power z roku 1992). Muzikanty to ale nepoložilo. Nahradili Hatche kytaristou Kevinem Noonanem a změnili název na Aftershock. Pod tímto názvem začali hrát podladěný hardcore punk, skloubený s doom metalem. V polovině roku 1989 vydali stejnojmenné demo a následně se znovu přejmenovali, tentokrát na Wrequiem. V roce 1990 přišla další změna názvu na The Slugs a v létě vydání dalšího, znovu stejnojmenného dema. Prorazit se ale nedařilo, a tak se kapela opět rozpadla. Kirk Windstein začal působit jako kytarista u Exhorder. Touha po vlastní tvorbě byla ale silnější. Spolu s baskytaristou Toddem Strangem se Windstein rozhodl kapelu obnovit. Jako bubeník se k nim přidal Craig Nunenmacher. A když se ke skupině připojil kytarista Kevin Noonan, byl zrod Crowbar dokončen.
Úspěšný rozjezd
Bohatá kariéra Crowbar začala v roce 1991vydáním alba „Obedience Thru Suffering“. Tato deska se ještě s velkým úspěchem nesetkala, hlavně kvůli nedostatečné propagaci. Opravdový průlom znamenalo až album „Crowbar“ (1993), na kterém se produkčně podílel i Kirkův kamarád Phil Anselmo, dobře známý z působení ve skupině Pantera. Následovalo natočení videoklipů „All I Had (I Gave)“ a „Existence is Punishment“, které se objevily na MTV v pořadu Hedbanger´s Ball. Následovalo velmi úspěšné společné turné s Panterou. Spolupráci obou kapel dokládá i klip Pantery „I´m Broken“ z roku 1994, ve kterém Phil Anselmo vystupuje v tričku Crowbar. Následovala další alba, videoklipy, turné a koncerty. V roce 1996 opouští skupinu bubeník Craig Nunenmacher, kterého nahradil Jimmy Bower (Eyehategod, Down). Crowbar ve stejném roce vydávají album „Broken Glass“. Na tomto albu nazpíval některé vokály také Phil Anselmo. Značka Crowbar je již mezi metalovými příznivci, převážně těmi americkými, dobře známá.
Změny v sestavě
Časté střídání hudebníků a jejich „půjčování“ z ostatních neworleanských kapel se stalo koloritem Crowbaru. Nutno přiznat, že to ovšem nebylo na škodu. Noví členové totiž přinášejí zpestření tvorby, které je na mnoha nahrávkách dobře slyšitelné. Zároveň kapela zachovává základní principy hudby a svého zvuku, mixu hard core a doom metalu, který dnes označujeme termínem sludge metal. Příkladem mnohých změn v sestavě je rok 2000, kdy po albu Equilibrium opouští skupinu basák Todd Strange a bubeník Sid Montz.
Projděme si ve stručnosti jednotlivé posty a muzikanty, kteří na nich působili. Časté střídání na postu bubeníka – Jimmy Bower (1990, 1996-1998), Tony Costanza (2001-2004), Craig Nunenmacher (1991-1995, 2000, 2004-2005) Sid Montz (2000) – bylo ukončeno v roce 2005, kdy za bicí usedl současný člen kapely Tommy Buckley. Také na postu kytaristy se vystřídala celá řada kvalitních umělců. Zakládajícím členem byl Kevin Noonan, kterého nahradil Mitchel Leonard (1991), po roce se však Noonan vrací zpět. Vydržel jen do roku 1993, kdy kapelu opouští definitivně. Noonanův post poté obsadil Matt Thomas, který v kapele působil v letech 1993–1997. Dalšími kytaristy byli Sammy Duet (1998-2002) a Steve Gibb (2002-2009). Určitou stabilizaci sestavy můžeme zaznamenat od roku 2009, kdy Crowbar posílil kytarista Matthew Brunson, který zde působí do současnosti. Brunson se kromě samotného hraní také aktivně podílí na tvorbě nových songů, což ale platí pro většinu hudebníků, kteří Crowbarem prošli.
Komplikovaná situace nastala s pozicí basáka. Po již zmíněném odchodu Todda Strange v roce 2000 a epizodním působení Jeremy Younga (2000) kapelou prošli, Jeff „Okie“ Okoneski (2001-2004), Rex Brown (2004–2005), známý z působení ve smečkách Pantera a Down, Pat Bruders (2005-2013) a Jeff Golden (2013-2016). V roce 2016 se do kapely vrátil zkušený matador a jeden ze zakládajících členů Todd Strange, který však přišel až po nahrání zatím posledního alba „The Serpent Only Lies“ (2016). Ze značné fluktuace hudebníků na všech postech jasně vyplývá, že ústřední postavou kapely Crowbar je Kirk Windstein. Tento charismatický leader, někdy přezdívaný „Riffmaster“, nikdy otěže Crowbaru nepustil.
Charakteristika tvorby
Ne nadarmo bývají Crowbar označováni za „nejtěžší kapelu světa“. Hutné tóny a masakrující riffy tzv. „kila“, která se v pomalém či středním tempu zdánlivě lenivě valí kupředu, drtíce vše, co jim přijde do cesty, vytvářejí osobitý styl tohoto hudebního tělesa. Hudba rovněž nepostrádá melodiku a když se posluchači dostane tak říkajíc do ucha, je těžké jejímu hluboce znějícímu kouzlu nepodlehnout. Kirkův řev a místy zpěv do kompozice výtečně zapadají. I přes fakt, že Crowbar je poměrně jasně stylově vymezen a svůj ultra těžký sound si drží od počátků své tvorby, nepůsobí výsledný produkt vyčpěle. Na každém albu se najdou při zachování základních principů vlastní tvorby překvapivé pasáže. Tuto příjemnou pestrost muziky jsme ostatně brali jako plus častých změn sestavy. Jistotou a ústřední postavou, která zaručuje kontinuitu a také to, že od prvních tónů Crowbar neomylně poznáte, je samozřejmě Kirk Windstein.
„Riffmaster“ Kirk Windstein
Tento komplexní muzikant se narodil 14. dubna 1965 na základně armády Spojených států amerických. Lokace této základny nám však není známa. Kirk jako armádní dítě prožíval těžké dětství, poznamenané častým stěhováním. Jak víme, domovem se mu nakonec stalo New Orleans v americkém státě Louisiana. Ze stejného města pochází i již zmiňovaný Windsteinův kamarád Phil Anselmo, vokalista skupiny Pantera. Prvním Windsteinovým hudebním angažmá bylo v roce 1985 působení v kapele Victorian Blitz, hrající převážně převzaté písně. V této cover kapele se však seznámil s kytaristou a zakladajícím členem Crowbar Kevinem Noonanem a také s bubeníkem Sidem Montzem, který později v Crowbar rovněž působil. Jeho následné působení v Shell Shock a ostatních kapelách, které provázely jeho cestu, vrcholící založením Crowbar v roce 1990, jsme si popsali již v úvodu tohoto článku. Zmiňme se ale o dalších kapelách a projektech, kterých je Kirk členem. Asi nejvýznamnějším projektem, ve kterém Kirk Windstein působí, je formace Down. V této kapele hraje na kytaru a basu. O vokály se stará již několikrát zmíněný Phil Anselmo, za bicí usedl nám již dobře známý Jimmy Bower (Eyehategod, Superjoint Ritual, Crowbar), kytaru obsluhuje Pepper Keenan (Corossion of Conformity). V této silné sestavě nahráli v roce 1995 první desku a vyrazili na úspěšné turné. V pozměněných sestavách nahráli ještě tři další desky, poslední v roce 2012. Dalším úspěšným Windsteinovým projektem, založeným v roce 2005, je kapela Kingdom of Sorrow. Zde působí také Jamey Jasta, vokalista Hatebreed. V únoru 2008 vydali Kingdom of Sorrow stejnojmennou prvotinu, která sklidila nemalý úspěch. Z výčtu všech těchto kapel a jmen spoluhráčů je jasné, že Kirk Windstein je všestranným a velmi aktivním hudebníkem. Crowbar jsou však jeho srdeční záležitostí.
Současnost Crowbar
Po problémech se sestavou, které kapela měla od svého vzniku, se v posledních letech situace stabilizovala. Kromě kapelníka Kirka Windsteina se od roku 2005 stal pilířem kapely bubeník Tommy Buckley. Pevné postavení má i kytarista Matthew Brunson, který je členem skupiny od roku 2009. Tato personální stabilizace se promítla také do zvuku posledních tří alb, na kterých je vidět návaznost a propojenost hudebního materiálu. Nadále se střídali pouze basáci. Již fošna z roku 2011, nazvaná „Sever the Wicked Hand“, mě svým zvukem a výtečnými aranžemi doslova posadila na zadek. Ke shlédnutí doporučuji videoklip skladby „The Cemetary Angels“, který dodnes patří k mým nejoblíbenějším. Po nezbytném turné a mnoha koncertech vyšla v roce 2014 další deska nazvaná „Symetry in Black“. Propagaci alba prospěly i dva povedené videoklipy „Symmetry in White“ a neméně úspěšný „Walk With Knowledge Wisely“. V rámci turné k nové desce zavítali Crowbar i do České republiky, kde odehráli několik koncertů. Toho pražského jsem se rád zúčastnil a musím konstatovat, že byl velmi povedený. Zatím posledním albem Crowbar je „The Serpent Only Lies“ z roku 2016, po kterém se znovu vrátil basák a zakládající člen kapely Todd Strange. Stejně jako u obou předchozích alb si můžeme vychutnat tvorbu Crowbar i vizuálně, a to díky klipu ke skladbě „Falling While Rising“. Momentálně se kapela věnuje koncertní činnosti (poslední koncert v našich končinách proběhl v červenci 2018 v ostravském klubu Barrák).
Závěr
Crowbar je kapela, která se svým originálním přístupem k metalové hudbě významným způsobem zasadila o vznik sludge metalu. Kořeny tohoto žánru nesporně vycházejí z doom metalu a odkazu kapel jako například Saint Vitus, Candlemass a dalších. Nicméně skloubení hard core, punku a doom metalu nese cejch Kirka Windsteina a jeho milovaných Crowbar, kteří se mohou považovat za zakladatele tohoto žánru spolu s Eyehategod a Acid Bath. Nesporný vliv na formování sludge metalu měl také jižanský rock, protože všechny tři výše zmíněné kapely pocházejí z New Orleans. Úzké vazby na Philla Anselma a tím pádem i na kapelu Pantera Windsteinovi umožnily, aby při svých experimentech s doom metalem nepřišel o hard corovou a punkovou dravost, kterou se mu ve tvorbě Crowbar povedlo zachovat. Některé skladby oplývají sentimentální až poetickou náladou, většina se však nezastavitelně valí vpřed jako onen v úvodu zmiňovaný parní válec. Výsledný majestátní dojem, kterým na mě Crowbar působí, plný hlubokých tónů a těžkých rifů, podpořených Kirkovým vokálem, stojí jistě za poslech.
Napsal: Radim Swatosch
2024 ©