PUNK A HÁCÉČKO - VZPOMÍNKY
Na konci 70. let a na začátku 80. let byl prvotní punk na mírném ústupu, přesto se průběžně některé z kapel přetavovaly v takzvaný hardcore, nebo naopak vznikaly přímo nové jako hard corové-punkové kapely. Britská, dnes už legendarní, formace The Exploited, G.B.H. a politicky orientovaní Discharge udávali směr dalším elitám v tomto ranku, v Americe řádili s hororovým make-upem Mistfits, jejichž logo se stalo přímo synonymem všech punk shopů po celém světě. Vznikala alba jako Black Flag - Damaged (1981), Plastic Surgery Disasters (1982) od punkové formace Dead Kennedys, která už na počátku 80. let položila základní kámen hard corové scény. Jello Biafra, inspirovaný především nejspíš Sex Pistols, svými texty a provokativním vystupováním se pro nadcházející HC scénu přímo hodil.
Agnostic Front - Victim In Pain (1984), G. B. H. - City Baby Attacked By Rats (1982), Mistfits - Walk Among Us (1982) a další velmi zajímavá alba. Ať už se tomu tenkrát říkalo jakkoliv (rychlý punk, hard core), jmenované kapely opravdu stály za to. Pamatuji se, co vyvolala vlna kapel jako Accüssed, Excel, D. R. I., Cryptic Slaughter, Cro-Mags nebo parta Wehrmacht deskou Shark Attack (1987). Vím, že jsem si to pouštěl stále dokola a moje máma tehdy navrhovala ústavní léčení. Marně jsem jí vysvětloval, že útok žralokú je libozvučný. Dokonce ani tehdy soudružka učitelka moc nechválila logo Wehrmacht na zádech mého maskáče v 87. roce hned pod nápisem Exploited, a když jsem jí vysvětloval, že jsem mírový anarchista, napsala mně poznámku přes půl stránky a já jsem měl doma schovanou žákajdu pod kobercem. Usoudil jsem tedy, že než se věnovat výuce o Fučíkovi, bude užitečnější být hrdina doopravdy a místo školy lovit nahrávky na burzách.
Když vznikli u nás H.N.F., tak jsem pro jistotu už do školy nechodil vůbec. Zhruba v té době jsem si nahrál na kazetu vynikající a na dlouhou dobu jediný debut kapely S. O. D. - Speak English Or Die (1985) a ta mě tak učarovala, že mám album oblíbené dodnes. Už nikdy jsem od té doby neslyšel takové řezavé kytary a nabroušený hlas Billyho Milana. Následně jsem poslouchal i jeho M. O. D. Mimochodem nedávno jsem doma zase pařil na asi poslední řadovku M. O. D. - The Rebel You Love Hate (2003) a je to výprask jako kráva.
V minulosti jsem absoloval na několika tvrdších punkových a hard corových koncertech pógování. Bodýčkování by už ale dnes mé klouby asi nevydržely. Na tenhle styl nejsem odborník. Na to mám jiné kamarády, ale nějak tak podobně to tenkrát se mnou bylo a jsem rád, že jsem si na to trošku zavzpomínal. Je to zvláštní, ale já to bez problému kombinoval a poslouchal i s gothic rockem. Vždyť trash hardcoroví Carnivore se následně přetavili v poetičtější gothiky Type O Negative, z horror punkových Mistfits odešel Glenn Danzig, aby si založil stejnojmenou formaci Danzig, která měla bluesové nálady dark rocku.
Náš Hrdina Nové Fronty, Petr Štěpán, měl už taky dost běsnění v H. N. F. a asi v 89.-90. roce přešel z politické sféry do té mystické. Nakonec režim se uvolňoval a nebylo už potřeba rýt do soudruhů v naší vlasti a založil XIII. století a i Petr Štěpán občas udělá nějaký koncert H. N. F. Peter Steel z Type O Negative na chvíli znovu vysvleče zelenou barvu, převleče se do červené a zařádí jako zamlada s kumpány na letních festivalech v Carnivore. No a já jako fanda hudby také řádím podle nálady. Jedno vím jistě, mám strašně moc rád hudbu.
Autor: Dekadent
2025 ©