Nejsem typ člověka co by vydržel poslouchat až do konce například desku "pózerských Manowar" a nebaví mě ani dnešní "synfo metalové" kapely, které znějí všechny stejně. Proto se za metalistu ani nepovažuji. Spíš za posluchače co má přehled Rád při poslechu hudby experimentuji, co bych tak dnes napsal.
Pro Ty koho by to eventuálně zajímalo, nepovažuji se za "ortodoxního metalistu". Jako kluk jsem vyrůstal hodně na post punku, death rocku a především gotickémrocku Bauhaus, Christian Death, Sisters of Mercy, The Mission, Fields Of The Nephilim, Killing Joke atd. Proto jsem i ve svých článcích metal od gotiky, tak nějak odděloval.
Celkově se v hudbě dobře orientuji a zároveň se nerad omezuji na jeden styl. Pokud jde o metalovou hudbu, tam mám rád, především doom, death, black nebo nějaké avantgardní záležitosti. Pentagram, Trouble, Saint Vitus, Type o Negative, Danzig- bezva temný blues, Celtic Frost, Voivod, někdy staré Bathory, Autopsy- Ti zrají jako víno. Edge Of Sanity, Darkthrone, Eyahategod...
Fascinují mě Triptykon zrovna tak, jako kdysi Hellhammer! Rád si poslechnu i dobrý industrial: Die Krupps, Swans, Godflesh, Neurosis. Například, žádná kapela není jako Alien Sex Fiend....Taky poslouchám EBM nebo synth pop zejména new wave 80. let. Nostalgická hudba je mi tak, nějak bližší, málokterá, dnešní "pop metalová" kapela se vyrovná melancholii A-ha nebo temnotě Depeche Mode. Proto taky tolik coververzí na pop 80. let a to nejen ze strany Atrocity...
Myslím, že takový Gary Numan strčí i dnes ve svých letech do kapsy spousty elektronických muzikantů. Ovšem i dnes se najdou, zajímavé spolky, oslovila mě například Kylesa nebo Junius a nějaké post metalové party. Jsem fanda kultovní alternativy Janne´s Addiction, velmi uznávám vokální projev Mika Pattona: Faith No More. Nedám dopustit na grungeové Alice In Chains. Příjemě se relaxuje u neofolkových Death In June, taky moc rád poslouchám hudbu jako Morrissey, nebo nějaké jazzové muzikanty Chet Baker, Milles Davis.
Poslední dobou mě zaujala hodně aktuální deska Cynic, kde je vkusně zakomponováno plno zajímavých prvků, které se o sebe netříští. Taková halucinogení, hudební eufórie. Já zrova teď poslouchám poslední řadovku, norských Ulver a netrpělivě vyhlížím novinku gotického kmotra Petera Murphyho. Nenechte se omezovat to z vás drsňáky neudělá. Vaše emoce vás navedou, tam kde to máte rádi...
Bob Dekadent napsáno v roce 2010
2024 ©