Morální otřes Duben 2013
Často jsem prožíval morální i citové otřesy. Hořko-sladká životní moudrost z vás udělá cynika i romantika v jednom. Chci něžně hladit po nocích ctnostnou dívku, líbat jí hřbet bělostné ručky. Přesto zároveň chci, aby mě "uspokojovala zhýralá děvka". Zasypávala by mě nemravnostmi. Občas nad sebou cítím prapodivnou lítost. Vzápětí na to mi hlavou bleskne myšlenka: Jen blázen by se takhle lacině zpovídal. Nevím, co nebo kdo jsem. Nepašuji opium, nekradu. Poeticky implantuji koláž slov do vašich duší. Tenhle blog DekadenteMorfin má utěšovat vaši bolest. Vlastně nevím, zda je tenhle server kultem, vím jen, že za ta léta má už určitou duchovní sílu podobnou knižnímu prožitku. Vlastním barvám bych měl jít vstříc, právě ve chvíli, kdy úsměv ve tváři bolí. Katalog vlastních povídek připomíná další vrásku na zase vyšším čele. Když vidím to slovo před sebou, zachytím ho, někdy ho jen obejmu, jindy ho napíšu a pošlu vám. Asi si myslím, že tím zkrotím trochu své nedostatky a zabiji tím smutek. Autor: Bob Lučan