Možná jsem na světě omylem...

Možná jsem na světě omylem... Březen 2013 Pouze pro: DekadenteMorfin

Snažím se umět s lidmi vycházet, zvlášť když jde o hudbu, ale mnohdy to skutečně není lehké. Stačí jedna negativní zkušenost, například ráno a máte zkažený celý den. Na psaní musíte mít čas i náladu a pokud vás postihne něco, co vám ji překazí, jde to dost těžko. I kdyby doba byla jakákoliv, s věkem rostou nároky na přátele, okolí a i na hudbu. Začínáte mít vytříbenější vkus, jste takříkajíc větší individualisti. „Pokud vám tedy ďábel dal do vínku alespoň gramotnost“. V hlavě se tuží bezpečnější myšlenky, které „před-senilní“ věk rozestírá do komplikovanějších souvětí.

Poprvé jsem dnes o sobě začal trošku hlouběji přemýšlet. Řeknu vám, cpalo se mi do hlavy plno sraček, bezvýznamností, ale taky spoustu smyslností a něžností. Právě teď vyhodnocuji zdravý kompromis prostřednictvím svého článku. Někdy se cítím jako romantik plný sentimentu a vzápětí to popřu absolutním výplachem mozku. No nejsem žádný zázrak, jak by řekla jedna má přítelkyně. “Možná jsem jen na světě omylem“. Někdy mě sere, že nejsem víc hrubý, snažím se stále s každým vycházet a to je právě ta část mého já, i když základ tvořil drsný anarchismus plný protipolitických punkových a hardcorových, crustových kapel. Ovšem nahoře je zpomalená reakce nastaveného poetismu gotického rocku. Faktem je, že tak jako dnes existuje spoustu nesmyslné muziky, tak i člověk může psát hovadiny.

Teď trošku odbočím, když dovolíte. Odpojit se však od systému není tak jednoduché, ze všech stran na vás útočí, co vše máte platit a plnit. Vy se potom porozhlédnete kolem a zjistíte, že ty poměry nejsou všude stejné. Tudíž nemůžete být ani vy stále stejný, přizpůsobujete se po svém, protloukáte se životem s tím, co umíte, co vám zbylo. Tahle doba vytváří nejrůznější revoluce z různých perspektiv. Hudba se rozrostla do zmodernizovaných hybridů a lidi se pomalu, ale jistě vrací ke klasice. Tak je to i s politikou, lidé by se pomalu chtěli vrátit k sociálním jistotám, aby mohli mít klid na duši. Nejde jen o peníze, ale i o určitou stabilitu a psychickou vyrovnanost, slovní pohlazení. Nic z toho nám současná vláda nenabízí. Tak si v takovou chvíli říkáte: Možná jsem na světě omylem.... Ti nahoře nám ukazují, že naše životy je nezajímají, nevím proč, ale cítím, že už brzy někdo ukáže jim, jak velkou chybu udělali. Bob Lučan