Podstata lidství
Březen 2022
Jsem nesmírně rád, že jsem dětství a hlavně mládí zažil pro mě ve zcela jiné době. Mě bližší, úpřímnější. Bez předpojatosti bez předsudků, kdy se svět vnímal zcela jinak. Bez virtuálníh "podivných" informací kdy se každý všeho bezmyšlenkovitě chytá. V době kdy láska, muzika a štěstí, ale i rošťáctví a rebélie bylo chápáno jinou formou. Bohužel dnes už věci fungují jinak už je ani nemám chuť soudit a vlastně mi to ani nepřísluší. Sice nežiji jen ze vzpomínek, ale jedno vím jistě, nechtěl bych být mladší v dnešní době. Každý člověk by měl mít v každé době právo na vlastní názor. Tady nejde jen o "dez-informace", ale i o vnímáni světa jako takového. To co vždy napíši je můj subjektivní pocit. To, že je zakázáno myslet sám za sebe, respektive mít i vlastní rozum to je zřejmé už víc let. Pokud jde o stabilní napětí a strach nebo systémový mediální tlak, ten už tady funguje řekněme posledních "deset let". Navíc tahle diskuze by se neměla zvrhnout do "politické roviny". Já se taky bavím o vnímání vztahu jeden k druhému, důvěře, lidství na objektivní rovině. Ten kdo je vnitřně z jakéhokoliv důvodu zatvrzelý nebo čímkoliv ovlivněný to už s principu "neolajkuje". Jestli je to moudré či nikoliv těžko říct, každopádně je to můj názor, na který mám právo.
Dávno nežiji minulostí, já se snažím přemýšlet, což se dnes moc nenosí. Ano, každý doufá v lepší budoucnost, ačkoliv to šlo díky nenažraným politikům lídrům "moci-pánům" v posledních letech takříkajíc s krize do krize. protože strach se osvědčil jako dobrá zbraň jak manipulovat s lidmi. Každopádně by měla být zachována svoboda slova abychom se ještě pohybovali v demokracii, protože pokud by šel člověk proti člověku na vlastní straně díky neuvážlivému pochopení, dez-informaci atd. byla by to další forma nesvobodného projevu a nelze bojovat proti "bolševismu zase bolševismem". Všiml jsem si, že v některých diskuzích se v komentářích díky lidské zlobě stává komentovaná absurdní demagogie. Já jsem rozhodně pro MÍR a pro lásku a moc jsem smutnil nad nevinnými lidmi. Zároveň mě vždy zajímá pohled z více stran a nenásleduji zaslepeně jednostranný názor, ve smyslu, že by lidem bylo zakázáno za sebe přemýšlet. Tím bych popíral vlastní existenci a lidství jako takové. "Nikdy netvrdím nic jen na základě toho, že jedna baba povídala" .Když můžu vždy rád pomůžu. Mojí zbraní jsou, ale taky úpřímné slova a velké srdce.
Napsal: Bob Lučan