7. leden 2013 Pouze pro DekadenteMorfin
Po nějaké době se vždycky probudím, jako by z nějaké hibernace. Tak si říkám, že ti politici si můžou blábolit co chtějí, ale stejně jim půjde vždycky jen o prachy, které chtějí ukrást. Proto je lepší zkrášlovat si volný čas hudbou, četbou, povídáním... Ne, že bych byl vyloženě skeptický, ale vyloženě politicky korektní jedince neznám. Málokdo má odvahu se skutečně něčemu postavit. Je to možná divné, ale některé body mně příjdou trošku podobné jako v hudbě, stylech a pod... Ortodoxní death metalista se veřejně bojí sáhnout po něčem něžnějším, i když by se mu to líbilo, aby neztratil svůj „drsný ksichtíček“. No tý volééé, to musí být šichta, takhle žít. S věkem se bude u každého vkus individuálně vykrystalizovávat, tak to prostě je. No pokud by se někomu nelíbilo, co píši, může mi to být u prdele a nakonec proč bych měl psát pořád mile, abych se někomu zavděčil. Nemusím psát ani filosoficky, ale prostě jen tak chrlit slova - už mám na to kurva nárok. Politici to tady natolik znečistili, že i lidé už podivně reagují, nejde jen o to, že lidem chybí prachy a většina žije pod úroveň, ale i o to, že lidé nejsou šťastní. Panuje tedy úzkostná nálada, strach a není příjemné žít ve státě, kde to takhle funguje. K čemu je vlastně dnes někomu rada, když má prázdnou peněženku? Kompenzace hudbou je příjemná, ale situaci nevyřeší - jen na čas zklidní. Dnes už se snažím uvažovat efektivněji a to i pro svoji duši. Nepotřebné informace si nepouštím do svého domova a muziku poslouchám, jakou uznám sám za vhodné a která mě v danou chvíli skutečně naplňuje. Což znamená, že v téhle době morálního úpadku mě vyhovuje víc sentimentální hudba, jelikož mi evokuje příjemnější období a tím i já vysadím z každodennosti současné falše. Mediální, nesourodý přetlak mě skutečně nezajímá. Dokonce je mi jedno, že by si o mně někdo myslel, čemu že se to zrovna věnuji. Myslím, že jak si to vytvářím sám, v tom je právě ona magická originalita. Například než dnešní nabubřelý „synfo-pop metal“, co krade stejně jako straka z minulosti. To si raději poslechnu samostatně kvalitní pop 80. let, který působí nejen nostalgicky, ale především mnohem věrohodněji. Přičemž má mnohdy ponuřejší texty a melancholičtější atmosféru než většina současných kapel. Tak tedy synth pop 80. let už je dnes větší underground než momentální metalové party. Vždycky jsem vytvářel nějaké revoluce, podnikal úhybné manévry a to už se asi nikdy nezmění. Stále se budu snažit psát tak, aby moje slova nevyšuměla. Chci být originální a trošku dramatický, rád dávám příspěvky, o kterých vím, co znamenají a přitom do sebe styly nemusí nutně zapadat. Vždy jsem soustředěný na nesoustředěnost. Jsem Dekadent, odpad společnosti, mám na to právo...
Autor: Bob Lučan
2025 ©