VÁNOCE u DekadenteMorfin
Upozornění!!!
Dnes jsem pro vás připravil koláž myšlenkových pochodů jako vánoční dárek. Ty, kdo čekáš tradiční kouzlo vánoc, raděj nečti. Trocha fantazie, poetiky, ale i černého vánočního humoru. Jsme přece “DekadenteMorfin”
Part I
Do kraje prosincových nestínů vyšel jsem si za tmy. Dotýkajíc se hvězd si uvědomil letopočet strasti. Tohle není báseň, je to jen vítr za okny. Ano, i za vašimi. Tik tak, tik Tak, Tik tak. … Sínusový rytmus odpočítává přes arytmii strachu. Nádech, výdech, jsou tady Vánoce. Spisovatelský život v křivce úzkosti a svobodě vlastní sobě, nevlastní jiným. Vousatý pán se nám snaží s něčím píchnout. Pavoučí králoství v mramorovém psaní o dalším světle Vánoc prokřehlých zimou. Nedohledné zimní pláně tlučou na dveře a hlasy mrtvých ožívají v něvěře. Žhnoucí světlo a my si odpouštíme vše a nic nás nezastaví. Je čas Vánoc, přehlídka zákeřnosti odtekla a nasládlá přetvářka zaplavila naše bolestlivé duše, strýzněné koloběhem celoročního afektování.
Znovunalezení iluzí je malebné. Každý nese své srdce, co mu dech stačí a ten sval těžkne. Obětní beránek rozsvítil lucernu skromnosti. V Baru U Čtyř Větrů už je od podzimu zavřeno. Okovaný únik k našim blízkým popravil závist. Rodina večeří a kočky se líně procházejí po starém domě s nevyměněnými okny, kterými profukuje náladový vichr. Purpurová tma. Rozblácené pole čeká na bílou pokrývku. My čekáme, že v tohle období zamrzne zubaté kosa. Tik tak, Tik tak, Tik tak.
Ženská ňadra skropena voskem sváteční svíce, poprchává na bělostné tělo a náruživost se pošklebuje svatosti. Pošimráme věčnost poplatkem za život. Věřit či nevěřit? Toť otázka, ale co, jsou přece Vánoce a v tohle období se věří i na básníky potřísněné duchovnem. Stříbrné řetězy, zlaté zvonky, bronzové kříže. Dekadent žehná všem věřitelům, nikoliv křesťanům. Zástupce Božího světa si zastoupíme sami. Spojíme se dle našich potřeb, abychom byli štástní. Chápeme Boha, ale nepříjmáme ty, kteří nám o něm hovoří. Je na každém z nás, spojit se se svojí vnitřní identitou. Ani Bůh sám neví, kdo mluví jeho řečí.
Promítáme si život na rebelské plátno, v agonii myšlenek nám vykoupí čas, kdy sejdou se i ti, co mají jiný názor. Mladí je jiné než moudrost s věkem. Roste tolerance a příjmání kompromisů. Únava ze stroboskopického efektu a nevolnost z uměle vyvolené dekadence.
Skořice voní na pavlači s rezavým zábradlím a vyleptané vzpomínky pálí v mrazu útěchy Vánoc. Lázeňská procedůra v bahně zapomění. Requiem za narození. Odstín dítěte, které si rozbaluje dárek ovázaný lacinou stužkou. Fosforová matka v žalostném obětí vydržovaných milenců zapoměla na svů stud. Santa Klaus je vetřelec. Ježíšek nás hladí po rozcuchaných vlasech. Voda nadnáší skořápky oříšků. Pěticípá hvězda v rozkrojeném jablku hlásá něco o novém roku, plném dalších nečekanýc zážitků.
Part II
Death rocková proroctví, kolik že undergroudu se nám jěště do toho undergroundu vejde? Byli naplněny v síni ostnatých drátů z táboru Prophecies.
Padá sníh. Bilance pamětí se rozpouští jako sněhová vločka na spirále času. Poeticky drsná autentičnost Christian Death, Alien Sex Fiend, Bauhaus, atmosféra děsu a krásy zároveň. Usnul jsem a probudil se do svého románu v zálivu noci. Monitorování srdce. Tik tak, Tik tak, Tik tak. Občas vynechá Tik. … tak.
Na chodníku přešlapují nedočkaví nakupující, aby koupili vůni jehličí. Sleduji všechno z povzdálí s kamenou tváří. Abstarkní definice z okruhu neznámých. Strojvůdce času, tak jedem. Uvolni svoji duši skrze linii amfetaminu. Zavolej Luciferovi do domu Usherů, uvolní ti cestu morálního zotročení. V zamlženém půlnočním Londýně svítí stromeček. Roztáhni křídla a vzlétni do noci směrem k Východní Evropě. Pohlaď vlka a oslavuj mezi svými, kde pocítíš Lásku a vůni oregána. Z čeho pramení vaše postoje myslet si, že jsem v duševním přepjetí. Jen šilhám po Vánocích, modlím se za něco, čemu se dá věřit. Snad vlastní tvorbě a svému prožitku, ale čas stále běží. Tik, tak, Ttik tak, Tik tak. Upíři na východě, skřítci na severu, všichni oslavují svaté dny v pohanských rituálech. Valor pobíhá kolem totemu v zemi indiánů, Murphy tancuje mezi žárovkami, které nám už unie zakázala. Rozz pije víno z lebky, ten rudý mok chutná však dost ocelově.
Egyptská sfinga pohřbila kariéru všech papežů do obskurního magmatu v zemi falešných vykonavatelů.
Part III
Emo mazánek se těší s jiskřivýma očičkama na dáreček. Ano, bude překvápko. Nahrážka žiletek, s těma si můžeš hrát ty náš ťulíčku. Dupy dup, Tlesky tlesk a srdíčko buší. Tik tak, Tik tak, Tik tak.
-Mami, já nechci toho velkého kluna, má škaredý nos.
-Ale broučku, tatínek si s ním taky vždycky hrával.
-To ano, ale tatínek už s námi přece nebydlí. Vždyť za ním chodíme jenom v neděli na náštěvu.
-To víš že ano, moje Zlatíčko.
-A půjdeme i o letošních Vánocích?
-Ano, pokud nás tam ve čtvrtek pustí.
-Já jenom nechci aby nám pořád táta četl z té divné knížky, jak jsou tam ty dvě písmena. IT.
-Ale Igorku, víš přece, že táta už si jenom maluje, povolili mu fixy.
-To asi zase bude mít pomalované celé pyžamo těma Alien Sex Fiend. …
-Tak už nech těch řečí, za chvíli bude večeře. Ať neslyším z pokojíku zase tu divnou hudbu!
-Jakou mami?
-No tu, kvůli které se nám tatínek zbláznil. Je tam to hlavní město Japonska, jak se to jenom jmenuje? Brrr. Ještě je tam ten Hotel?
-Mami, já Ti taky nekecám do toho, když posloucháš tu střapatou babu, co se stále vyslíká do podprsenky. Navíc je už ve svých letech trapná.
-Taky jednou zestárneš a třeba budeš rád, když s tebou bude někdo ty vánoce slavit.
Oslavujeme snížek a platíme za umělou dekadenci. Hurá. Dupy dup, Tlesky tlesk. Střípky z baňky kreslí rodinný komiks. Šťasté a Veselé Vánoce. Dekadent
2024 ©