Zpravodajství DekadenteMorfin: Reakce na téma Gothic Trubadúr apod...
Zdravím všechny příznivce stránek DekadenteMorfin. Předně chci napsat, že jsem rád za svůj životní styl i můj vztah ke gotickému rocku a vlastně i vše, co je s tím spojeno. Jak se ale říká, všechno je na úkor něčeho jiného. Možná málokdo ví, že udržet stránky, aby měly stále co nabídnout, je docela dřina, zvlášť když to děláte sám. Výhodou je, že si ovšem taky sám za sebe rozhodujete. Včera, v úterý 24. června 2014 mi přišla zásilka Trubadúru do Zlína, takže kdo by měl na Zlínsku zájem, stačí se mi ozvat.
Zrovna si pročítám gotické noviny Trubadúr čislo II. Z těchto novin mám velkou radost, navíc v tomto díle se objevil i článek o mé osobě. Tedy "V kavárně Bizzare s Dekadentem Bobem Lučanem". Právě je 4:30 ráno a já zase držím svůj tradiční šálek kávy s jedním cukrem a trochou mléka. Momentálně se nacházím na straně 14, kde se mi velmi líbí příspěvek kolegy Ezechiela CzS "Odkud se vlastně vzala ta gotika?". Zvláště osobní zkušenost vydá za deset publikací. Vlastně nemůžu nereagovat na odpověď Petra Štěpána v rozhovoru pro Trubadúr v souvislosti zda je pro něj Sisters Of Mercy kultem. Ano, bez Sisters Of Mercy by dnešní gothic rock nebyl tam, kde je. Ovšem v té době i před nimi vznikala spousta jiných kapel, které měly enormní vliv na další dekády. Pokud jde o živá vystoupení Sisters včetně toho posledního, pražského, tak bych za sebe sdělil snad jenom to, že nejde o to, že Andrew Eldritch trochu zestárnul. Ano, všichni stárneme. Ovšem rozporuplné reakce na své koncerty měli Sisters už před 20 roky, kdy byl ještě Andrew mladý a nakonec mistr má kolem sebe i dnes relativně mladé muzikanty. No a ta "absence" alb posledního čtvrt století tomu taky nepřidá. Takže já mám před Sisters sice stále respekt jako vášnivý sběratel všech jejích desek, singlů, raritních Best of a všeho možného, co šlo za ta léta sehnat, ale je tam přeci jenom špetka toho "ale"! Sisters Of Mercy jak i XIII. Století poslouchám od samých začátků. Ano, Sisters udělali tři naprosto úžasné desky, které už nikdo nepřekoná. Pro mě je zvláště pak skutečným pokladem "First And Last And Always" (1985), kdysi jsem napsal recenze na všechny desky. Zrovna tak mám rád i XIII. Století, kteří byli součástí mého životního postoje ke gotickému rocku. U Třináctky bych vyzvedl mé oblíbené album "Werewolf" (1996), je nejprogresivnější. Včera jsem si vlastně pouštěl všechna alba. Petra chápu, člověk musí být natěšený na koncerty Sisters Of Mercy a vždy si to nostalgicky prožít. My jsme se naposledy potkali, myslím, na vystoupení Sisters Of Mercy v roce 2001, kdy jim předskakovali Paradise Lost. Ano, souhlasím s tím, že Facebook v jistém smyslu dost huntuje uměleckou tvorbu v tom smyslu, že každý si myslí, že jeho názor je ten nejdůležitější. Faktem ale je, že se tam prezentují i kapely, které by asi jinak nikdo neznal. Pokud jde například o moji osobu, tak já psával celá 90. léta do nejrůznějších zinů, na které jsem doplácel, což Rx Thámo asi zná velmi dobře. A po roce 2000 jsem založil DekadenteMorfin Blog, který žije dodnes a který tady byl dávno před Facebookem. Tento Blog má pro mě velký význam, protože za ty roky všechno ustál a já mám stále co psát. Akorát jsem se v novinách vrátil na stranu 5 a rád bych si v klidu přečetl článek Hindenburgje syntezátorová magie a bizarní zvukové obrazy. Pro dnešek se loučím, užíjte si léto.
S pozdravem Bob Lučan Dekadent