Trutnovští thrasheři existující už téměř patnáct let opět dokazují co jim je skutečně blízké. Aktuální album Spiritual Exodus je doslova poseto nejrůznějšími sekanými rify evokující 80tkový thrash metal. Čímž už naznačuji, že kapela rozhodně nezačala přehnaně experimentovat, ale pokračuje v nastolené jízdě. Přesto na rozdíl od "protisystémového" „Digitotality“ je Spiritual Exodus řekněme koncepčne víc duchovní, troufnu si říct až magický. Čemuž nasvědčuje i graficky krásně ztvárněný obal. Vlastně ani nevím jak ji vnímají ostatní lidé, případně recenzenti. Já to pojmu tak nějak po svém už pri vstupním Intru: zahájení- Initiation mě napadl Voivod-Rrroooaaarrr... Násilí a války provází tenhle svět od nepaměti, ale v posledních letech je to, řekl bych víc než aktuální. Violence And War je nadupanou dynamickou peckou, řezavé kytary v sobě neskrývají punkovou "nasranost". Žádné přemrštěné sóla a když už, tak vkusné, emoční, kratší prosólování, což kapelu osvěží a potom jede zase dál ve svém nastoleném tempu. Asi jste si všimli, že jsem zatím nezmínil zřejmě jako většina cenu Anděla, kterou kapela získala a já jim ji ze srdce přeji, protože si ji zaslouží. Navíc získat cenu takovým rebelským metálkem je majstrštych. Nic-méně Exorcizphobia mi zní ještě jinak a ani nechci aby splynula z nějakým chvilkovým maistreamem. Navíc umělá sláva může být pomíjivá. Což tihle maníci nemají zapotřebí. Tom zpívá sice dravě, ale zároveň melodicky, taková poloha mezi thrashem a důkazem toho, že i hardcore může být pohoda. Druhý Tom mlátí do škopků na první poslech lehce "jednotvárně", ale zároveň o to víc intenzivně, samozřejmě, že i přechody se konají. Vousáč Aleš bublá basou o 106 a Ondra kytarový tahoun vše ztmeluje dohromady. Hitovka Reflections vás doslova roztancuje, což jsme dokázali i na jejich živém vystoupení i když i tady je, v pozadí slyšet mírná psychadelie. Ondra sice není progresivní typ kytaristy, ale tady je i v jednoduchosti" síla a srdce. Což dokazuje hned další track Down The Rabbit Hole.

Nahuštěné "Testamentovské" riffy vás zavedou dolů králičí dírou zpět v čase. Kupodivu když už jsme u těch osmdesátek, tak jsem si vzpoměl, že jsem se nedávno bavil se zpěvákem Tomem o vesmíru, galaxiích, různých žánrech co tenkrát vznikali, taky kapele Voivod, kterou poslouchám už od dětství. I když kluci na tuhle vlnu naskočili až o několik dekád později, tak znějí skvěle. Obepnuté džíny, bílé kotníkové tenisky a vesta plná nášivek, to je prostě kult a dnes vlastně i cool. Co mě bylo ještě na Tomovi sympatické, byli old schoolové kérky loga: Motörhead, Voivod a Saint Vitus véčko, které mám na ruce vytetované už mnoho let i já. Protože tenhle typ kérek si mohou tetovat jenom srdcaři.
Mimochodem tuhle recenzi píši naprosto spontánně. Navíc ve formě, že album Spiritual Exodus posluchám s mc kazety, což znamená, že mi navozuje i emoční pocit 80. a 90. let. O to intezivnější je to vcítění jak do muziky, ale i do celé podstaty, kdo je pro a kdo je proti. Já jsem rozhodně pro tuhle muziku, protože i když ji všichni podvědomě známe tak tady v posledních letech trošku chyběla. Jestli se zeptáte to ještě dnes někdo poslouchá? Tak já říkám, že rozhodně ano. Je to jako návrat všeho co bylo kdysi bezva. Taky jsem se přistihl, že díky Trutnovským divochům opět častějí vkládám do přehrávače staré Anthrax, ale i například Sacred Reich, Atrophy, Sucidal Tendencies atd... Sice se v padesáti nevrátím na prkno a rampu, ale musím uznat, že to semnou šije kurevsky a poctivě. Jinak Through a Glass Darkly je asi nejtemnější song na tomhle nosiči, přes svoji kytarovou chytlavost se rozprostře až do skoro grunge pomalejší podoby. Což mi opět připomělo přechod z osmdesátek do devadesátek. To všechno nám kluci servírují v roce 2023. Ač nerad rozloučíme se instrumentálkou Tiwanaku, která má různé polohy od emocí Chuckových Death, napadl mě song Cosmic Sea, přes klasičtější kytarové vyhrávky až po téměř industriální charakter. Zhrnuto všechny skladby na sebe přirozeně navazují a i když se v nich odráží víc časových období, příjemně do sebe všechno zapadá. Co víc si kapela může přát. (9/10)

Napsal: Bob Lučan

Skladby

Initiation
Violence and War
Reflections
Down The Rabbit Hole
Those Who Oppose
Ring-Pass-Not
Through a Glass Darkly
Tiwanaku

Tomáš Skořepa – guitars, vocals
Ondřej Šíma – guitars
Aleš Kostka – bass
Tomáš Kejkrt – drums

Hodnocení: nejlepší 1 2 3 4 5 odpad

Facebook Twitter

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno

Komentování tohoto článku je uzamčeno.

Jméno:
Heslo: