Vzhledem k tomu, že je na světě spousta zajímavých hudebních stylů, tak bych jen rád oznámil, že se na našem blogu budou vyskytovat nejrůznější hudební žánry. Ale stránky budou i nadále zaměřeny z největší části samozřejmě na post punk, gothic rock, cold wave, new wave, dark wave, new romantic. O novoromantismu chystáme v nejbližší době také velký článek, takže příznivci takových Ultravox, Visage, Talk Talk, New Order se určitě budou mít na co těšit.

Já a můj slovenský kámoš Koláčik na WASPU ve zlínském Masters of Rock Café

Myslím, že v mém podání se dočkají celkem zajímavých hlášek. Jinak tradičně děkuji za pozitivní komentáře, kterých je opravdu mnoho, a dále bych chtěl touto formou omluvit jejich ukládání, které neovlivním. Sice funguje, ale vyžaduje více trpělivosti než dříve. Postupně budou na blog instalovány i různé fotogalerie mých přátel nebo zajímavé, možná až netradiční, profily muzikantů. Byl bych nerad, aby blog šel jen jedním směrem. To by byla věčná škoda. Takže budu dělat všechno pro to, aby si přišel aspoň částečně na své každý, aniž bych se musel vzdalovat od gothic rocku. Určitě si vnímavější čtenář všiml, že se snažíme věci střídat, to znamená, že někdo chce víc aktualit, jiný zase spíš archív. Takže tenhle systém současné kombinace je relativně ku prospěchu všech. Myslím si, že málokdo z nás poslouchá výhradně jen gothický rock, ale rád se opájí i chutí jiných stylů. Teď mě v téhle souvislosti napadá nové album Christian Death - American Inquisition 2007, ve kterém se, mimo klasický gothic rock nebo průkopnický death rock, vyskytuje spousta různorodých elementů jako smyčcové kvarteto, infernální samply. Industriální propast je zde osvobozena kostelními chorály a orientálními kaskádami tohoto ideově antiamerického konceptu. Jinými slovy, pro mě osobně je American Inquisition jednoznačně albem roku, kterému šlape na paty poslední řadovka Siouxsie - Mantaray 2007 v čele s inteligentní padesátnicí Siouxsie Sioux, vlastnim jménem Susan Janet Dallion, jež v minulosti vycházela z new wave a punku. Hororová melodika se u Siouxsie objevila už na prvních postpunkových albech The Scream 1978, John Hands 1979, Kaleidoskope 1980 nebo Ju, Ju 1981 atd. Určitě doporučuji recenzi na Mantaray od přítele Shadowa.

V minulém režimu byly v České republice také v jistém směru novovlnné soubory, které, řekl bych, umocňovala melancholická, až sladce bolestná atmosféra. Za všechny jmenujme alespoň Precedens nebo Stromboli. Určitě tihle hudebníci, jakými jsou například Martin Němec, Michal Pavlíček nebo Bára Basiková, dělali na tehdejší poměry nadčasové desky. Sami muzikanti byli už v raném období ovlivněni artrockovou tvorbou Pink Floyd, Genesis nebo také world music ve stylu Petera Gabriela a elegantního alternátora Davida Bowieho. Touhle lehkou, nikoliv však úplnou, odbočkou jako bych naznačoval můj úvodní záměr průběžně blog obohacovat o další odvětví hudební kultury. Vždyť sám Carl Mc Coy byl ovlivněn i Marillion apod. Hussey nedá dopustit na Sinatru, Peter Steel na Beatles. A tak bychom mohli pokračovat donekonečna. Proto chci, aby i kompozice článku, který momentálně píši, nebyla fádní, a aby má výpověď rozšířila obzor. I když mám radost z nových London After Midnight - Violent Acts Beauty 2007, zrovna tak se těším na nové Duran Duran - Red Carpet Massacre 2007. Jsem totiž i zastáncem synth popu z 80. let, takže kapely typu A - HA, Camouflage, Depeche Mode apod. se na našem blogu můžou kdykoliv vyskytovat. Na druhou stranu klidně napíši článek jak o doom metalových My Dying Bride, tak i elekropopových Pet Shop Boys, protože mám individuální nálady. Budu se snažit napsat i nějaký originální článek jako vánoční dárek pro mé čtenáře, někteří si ho vyberou prostřednictvím prosincového koncertu slovinského Laibachu, jiní prostřednictvím únorové show The Cure. Pro ty, co nebudou mít možnost zhlédnout – vzhledem ke svým finančním možnostem - některé z plánovaných akcí, připravím alespoň nějaké to domácí překvapení, na „Takové to domácí žvýkání, však víme“. ...

Pro legendární punkery určitě stojí za zmínku připomenout 30. výročí punku, které se v Anglii slaví celý rok. Při téhle příležitosti v Londýně uspořádali i kultovní Sex Pistols v čele s Johny Rottenem vystoupení v Brixton Academy, aby připomenuli onu pravou podstatu punku, která byla prezentována na třicet let starém kotouči Never Mind The Bollocks 1977. Dále bych ještě i připomněl, že na zimním Master´s of Rock 2007 budou kolem půlnoci vystupovat glam rock´n rolloví veteráni W.A.S.P. a vzhledem k tomu, že už jsem je živě viděl, můžu jejich show vřele doporučit. V v 80. letech byli WASP označováni médii i jako brutal rock tak jako Kiss nebo Alice Cooper, takže je možné, že chytlavé rockové písně, hororová atmosféra, motorové pily a cirkuly Blackieho Lawesse pobaví zrovna tak jako kdysi gilotina na pódiu Alice Coopera, který byl v jistém smyslu označován i za jednoho z průkopníků death rocku. Na WASP se rovněž budeme vyskytovat.