Prosincová obloha... 2022
Nastal čas prosincové pohody, kdy prosinec ukazuje svoji sílu spojovat lidi. A zase se ta sekunda štěstí natahuje jako Vánoční řetěz. Do kraje prosincových nestínů, kdy vyšel jsem si za tmy. Dotýkajíc se hvězd si uvědomil letopočet strasti. Ano, opět se rok s rokem sešel a jsou tady Vánoce. Vlastně ty svátky mám z mnoha důvodů rád. Prvím je to, že mnoho lidí tvrdí jak jsou stresovaní a něco o přetvářce a mnoha dalších aspektech včetně jiného nebo žádného náboženského přesvědčení. To je jedna skupina lidí, ta druhá větší část populace má Vánoce ráda k vůli víře, dárkům dětem a všemožným tradicím. Sice je pravda, že si můžeme dělat radosti i v průběhu roku, ale přece jen ty Vánoce jsou v jistém směru i vzpomínkou na dětství, babičino cukroví, když ještě žila, ale i pohádkám a koledám tolik typickým pro tuhle zemi.
Pro mě osobně je v tom, ale i určitý aspekt pohanského obřadu a propojení se zimní přírodou. Je to doba, kdy stromy odpočívají a lidé by se taky měli naučit se na chvíli zastavit, potěšit se a vzájemě se zamyslet. Prstenec Saturnovské lásky vás zaplaví střípky ledu, které budou jako kousky diamantu. Přátelé ať už jste čtenáři tohoto dlouholetého blogu, či nikoliv. Přeji vám krásné, prožití Vánočních svátků, mnoho dárku a šťastných chvil s vašimi blízkými. Z Gothického Betlému: DekadenteMorfin přeje Bob Lučan.
2024 ©