Vzdor, Láska, Gothika 2023
Čas je sice relativní, ale díky nastavenému systému je na tomhle světě i neúprosný. Ještě před pár lety by mě ani nenapadlo, že bych s vámi sdílel tyhle slova. Troufám si říct, že už jsou to určité slova moudrosti nebo aspoň před-moudrosti. Ano, hádáte správně, jde o muziku a z velké části tu gothickou hudbu, ale zároveň jde i o mnohem víc. Každý k četbě i k hudbě přistupuje jinak, a i tohle je můj subjektivní náhled nebo spíš vyhodnocení vlastních vizí. Když jsem kdysi dávno začal tvořit články, byli jiné než dnes. Tenkrát to bylo spojeno s dospíváním, odlišováním se. Byl jsem ortodoxní v mnoha ohledech, ale nejvíc přísný jsem býval z hlediska kritiky na novodobé formy gothiky, zejména ty spojené s metalem a i jinými žánry. Býval jsem do žánru gothic rocku doslova zamilovaný, mnohdy až posedlý těmi ryzími atributy, které s žánrem souviseli. Sice i dnes mám rád ty správné tvary gothického rocku, ale zároveň jsem z mé mysli odboural tu fanatickou ortodoxnost. Když je člověk starší, je smířenější, klidnější a hlavně benevoletnější.
Tyhle řádky nejsou pokáním, ale spíš smyslností a jakousi naturálností. Což se dá i vysvětlit tak, že už ve mě není tolik vzdoru, ale víc tolerantnosti a to mi dává prostor pro další roky mojí temné setrvačnosti. Pochopitelně, že ta osudová linie je neodmyslitelnou součástí mé duše, jen už nemám energii někoho přesvědčovat co je správné. K mládí patří vzdor a spoura, ale dnes už jsem z těch punkových let víc zadýchaný. Snažím se nejen učit druhé, ale i naslouchat. Vlastní ego už pro mě není důležité. Můžu poradit z vlastní zkušenosti, jak některé věci vidím já, ale to je tak všechno. Svět se poslední dobou pohybuje tak nějak jinak, ale v tomhle článku nesmí být ani závan politiky. Tohle je o porozumění, nepodmíněné lásce k hudbě a lidem co mají srdce na správném místě. V desetidílné kolekci GRSŽ jsem se vypsal ze svých niterních pocitů, vytvářel jsem spousty smyslných vět i pozitivních rad, ale zároveň tam tenkrát byl vzdor. Sice tam byl spíš na začátku, ale byl. Nutno dodat, že dnes už to pojímám z jiné perspektivy, ale to jádro stylu a láska ke gothice je stále stejná. Až se člověk naučí být i k sobě sebekritický potom dospěl. Není důležité přesvědčovat kohokoliv jak co dělat. Dnes už mi stačí se jenom podívat a usmát. První byl vzdor, potom láska plná prozření a gothika zůstává, protože nemá hranice. Mějte krásný den.
Napsal: Bob Lučan
2025 ©