MALÍŘ A BÁSNÍK
Vždycky jim bylo jasné, že jsou jiní. Nikdy ale neměli pocit, že by se ocitli na nesprávném místě. Zpočátku jim možná trochu vadilo, že se odlišují, ale bylo to zákonité a ti dva se snažili učinit ze své odlišnosti přednost. Brzy si zvykli na privilegia, která jim nabídnul jejich rozhled. A možná právě ona privilegovanost vedla k jejich pocitu vyvolenosti. Při vědomí, že jsou jiní, chtěli více, a když jim přestalo stačit, že se odlišují, začali se vysmívat. Lidská směšnost se jim stala potravou a zdrojem inspirace. Nejsou to žádní frustrovaní vyvrhelové, spíše cyničtí výstředníci, kteří se rozhodli, že svůj výsměch promění v umělecký projev. Realita všedního dne jim nikdy nepřestala poskytovat stejné uspokojení jako bloudění v říši fantazie.
Nemohli se nepotkat. Dvě vyzáblé postavy vyžívající se v tom, že mohou své okolí šokovat hrou na tajemno. Zprvu nesměle, později bez ostychu. Bizarní obrázky a nápisy na dopisních obálkách, které si posílali každý den. Konec 80. let 20. století. Romantycy muzyky rockowej v polském rádiu. Kapely, které nikdo neznal a ani nechtěl znát. Nakonec začli skládat písně. Úspěch primitivně outdoorových nahrávek byl zajištěn urážlivými texty o jedincích, kteří byli krajně neoblíbeni v adolescentních komunitách, zhudebňováním směšných rozhovorů zaslechnutých ve veřejných dopravních prostředcích apod.. Výlevy balancující na hraně mezi krutým pubertálním humorem a společenskou výpovědí. Abstraktní předměty.
Snažili se, aby je nic neodradilo, jenže najednou se objevila krásná holka. A vojna. Přestala vysílat východní norma a počet kapel, které nikdo neznal, se začal radikálně snižovat. Básník dal přednost poezii před hudbou. Malíř na svůj synťák namaloval nápis "Zkurvený tvrdý drogy". Mezitím se občas scházeli a snili o dalším spojenectví.
Pod názvem Twist and Coin začali fungovat v roce 1997. Pouto mezi nimi znovu ožilo na lavičce v parku nad plechovou krabičkou, původně od šňupacího tabáku. 90. léta byla hodně psychedelická, což lidi nejdříve sbližovalo a pak rozdělovalo. Postavy mizí, duše se ztrácejí a zase objevují. Pochybné jistoty neperspektivních vztahů a závislosti všeho druhu odvádějí básníka do neznáma a malíř zůstává sám. Ještě předtím však vznikla řada nového materiálu. Poklad zůstává zakopán hluboko v zemi.
Nevětraná krypta je skvělou skrýší a mumifikované skvosty jsou připraveny pro ty, kteří bez varování vstávají jako fénixové z popela. Po 10 letech a na zlatém podnose. Jenže pouta jsou ještě křehká a zteřelá. A zlato je zrádný kov. Jeho ostrá záře vyděsí plachého básníka a ten po krátké episodě mizí opět v horách na severu.
Když se v Praze objevil Alan Wilder, nemohli chybět. Tušili, že se tam setkají. Bylo to načasované. Pouto neselhalo. Wilder se stal tím, kdo zatahal za nitky osudu. Malíř byl pečlivě připraven, básník dospěl, technologie dozrály, impulzů k výsměchu neubývá...
Více o naší dvojici zde: http://bandzone.cz/twistandcoin
Srdečně zveme Soukmenovce z DekadenteMorfinu k poslechu našich DIY nahrávek. ...
Autor článku: Ivo Černatovič
2024 ©