TIAMAT: Temnota na všechny způsoby
Dnes budeme trochu vzpomínat na příjemné, potemnělé časy na přelomu devadesátých let minulého století, kdy vznikalo nebo už nějakou dobu bylo v provozu mnoho zajímavých kapel, jejiž odkazy stále proudí až do dnešních dnů. Ano je mnoho důvodů proč si zase poslechnout některou z desek švédské formace Tiamat.
Tiamat je dnes už legendární, švédská metalová kapela. Byla založena roku 1987 ve Stockholmu pod názvem Treblinka a původně hrála death/black metal. V roce 1989 se po vydání dvou dem a jednoho EP, přejmenovala na Tiamat. Lze ji zařadit do první vlny švédských death metalových skupin, která následně do svého smrtícího kovu aplikovala i doomové prvky. Patrné to je už od alba Clouds z roku 1992. Obrovským převratem bylo doslova kultovní album: Wildhoney z roku 1994, kde se mimo doomové kontury objevila epochální art rocková atmosféra, která v podstatě sahala až do alba: A Deeper Kind of Slumber 1997, jenž bylo zase obohaceno elektronikou. Johan Edlund a spol. se nikdy nebáli experimentovat, i když je to mnohdy stálo odklon utrčitých fanoušku. Nadruhou stranu přibyli zase ti noví.
Taková téměř "Floydovská" skladba Gaia 1994 vyšla i samostatně jako EP. Od alba Skeleton Skeletron 1999 se Tiamat v podstatě stali gothic rockovou formací nebo řekněme metalovou, se silným vlivem gothiky. Kapela prošla jak death-doom metalem, tak i téměř progresivním rockem, ale vždy tam byla notná dávka temnoty a silných emocí a myslím, že tak je tomu i v současnosti. Tiamat už nějaký čas nevydali novou desku, ale spíš se tu a tam objeví někde na koncertě, kde představují ať už starší program s ještě opentagramovým logem nebo ten gothičtější-novější. Každopádně je kapela průběžně takříkajíc u ledu ať už k vůli Johanovým soukromým záležitostem nebo něčemu jinému. Rozhodně mě osobně se vždy líbila spíš jejich studiová práce než koncertní prezentace. Tak či onak kapela nahrála mnoho výtečných desek, ze kterých lze stále čerpat mnoho duševních zážitků. Tuším, že současná sestava je Johan Edlund, Anders Iwers, Lars Sköld, ale myslím, že ta koncertní bude obsáhlejší. Abych to shrnul určitě kapela stále patří mezi mé oblíbené a proto jsem jim i věnoval na DekadenteMorfin dnešní, vzpomínkový profil.
Napsal: Bob Lučan
Sumerian Cry (1990)
The Astral Sleep (1991)
Clouds (1992)
Wildhoney (1994)
A Deeper Kind of Slumber (1997)
Skeleton Skeletron (1999)
Judas Christ (2002)
Prey (2003)
Amanethes (2008)
The Scarred People (2012)
2024 ©