Modlitba za štěstí...
Ve jménu lásky, duše a vesmíru.
Svrhnu tvůj stín širokými rameny a hluboce tě políbím, tak proč jen ten stesk a bolest uvňitř srdce. Nevím, ale na konci smaragdové temnoty vidím v tobě světlo. Slzy tečou, i když mapuji oblast tvého těla. Děkuji ti za každý rok, co jsme spolu protancovali. Chci spát a cítit bezpečí vesmíru. Obětí v náručí nedbalky. Ty stojíš vždy nohama na zemi i když já ve hvězdách jsem. Zima se blíží, snad prokřehne zlomená duše v sváteční chvíli. Naplnila jsi můj prázdný život domovem. Jsi jako medailonek spasení, jako křehký ptáček s tvrdým zobáčkem. Ano, máš tvrdou hlavu jako kamínek, které sbíráš a maluješ na ně. Neustoupíš zcela, ale vnímáš... Oh, jak ty jenom nasloucháš. Kdo jiný by poslouchal ten básníkův žalomluv... Pokud by mi nic už nezbylo, tak v Tobě mám úkryt a stříbrné štěstí. Ty nejsi přelud, Ty jsi ten opravdový život...
Napsal: Bob Lučan