Podzimní nitro a odevzdanost gothice 2022
Vlastně už jsem se takhle vyvinul což, ale zároveň znamená, že na sobě stále v tom co mám rád pracuji. Mou hlavní filosofií je vnímavost a nitro, které skrývá mnoho rozmanitých myšlenek. Od dětství mám rád pochmmurné věci, ke gothice jsem inklinoval v podstatě už ve svých čtrnácti jako kluk. Zbožnuji tu tíhu melancholie smutných skladeb. Pro mě temná hudba nepůsobí depresivně, ale naopak krásně. Je to balzám pro moji duši. A je pravda, že s tím mám spojeno i podzimní období. Ten chladnější vzduch jak prosvituje slunce mezi stromy, které se už pomalu začínají uchylovat ke spánku. Dokonce mám i s tímhle obdobím spojeno několik skladeb. Ono to není tak, že by byly vyloženě podzimní, ale já si je vždy v tohle období nejraději pouštím.
Občas se dokonce přistihnu, že si svoji úzkost v sobě udržuji, aby mě udržovala přitom nejčistším vědomí. Vlastně se to špatně popisuje, ale je v tom nesmírný kus nádhery a skutečné dojemnosti. S gothikou se cítím nejvíc sám sebou, cítím, že nejvíc žiji. Já jsem si mimo hudbu, kterou poslouchám stále, vytvořil něco jako charakteristickou identitu slova. Moje duše se nikdy nedala zkrotit systémem, vždy jsem vzdoroval. Nikdy jsem nedokázal pochopit, že by nademnou někdo převzal kontrolu. Napětí dnešního světa se v podstatě komentovat ani nedá. Což je další důvod určité uzavřenosti v gothickém nitru, ve kterém mám, ale stále co prozkoumávat. Mám rád různé hudební žánry, ale ta gothika to je pro mě taková jádro, co v mém životě pohání. Život může být nádherný, jen tu krásu v sobě musíme najít.
Napsal: Bob Lučan
2024 ©