Tolik světů...2022
Je tolik světů tam v dáli kolem hvězd. Svět může být nádherný, když ho nádherně uvidíš ty, když se promedituješ láskou k pokoře. Dialog působí víc zřetelně, mezihvězdný ruch vytváří paradoxně duchovní klid a ustanoví se v duši. Politická manipulace rozebraná na atomy, už neohrozí Tvůj svět. Synchronicita a harmonie proplouvá tvým snem, tak silně, že to vnímáš reálně. Který je tedy ten tvůj svět? Přeci to je ten, co je jen tvůj. Motivace chtěnou samotou probleskuje důkazem lidství. Je tolik světů tam v dáli a přesto já mám jen ten jeden svůj, díky tomu, že vnímám všechny ty ostatní. Psychologická krize už má obroušené hrany experimentální romantikou plnou empatických principů.
Mezi mnou a podzimem vzniká přátelství, ale i tak mám v povědomí bezpečně zasunuté temné myšlenky. Svým poeticko-podivínským přístupem jsem si vytvořil jak spřízněnce, tak odpůrce. Je to možná tím, že rozkrývám nepoznaná témata, o kterých se nesluší mluvit nahlas. K čemu je ti distingovaný slovník, když je svět nastaven na drtivé parametry zkázy. Který je ten svět, ten Tvůj. No přece tenhle, o kterém píši tak komplikovaně. Já jsem uprostřed toho podivného společenství, toho bludiště. Jsem už za půlkou, ale zatím nevím jak z toho labyrintu ven. Můj ne-problém je, že stále do důsledku věci promýšlím v různých rovinách. Někdy bych chtěl téměř popřít svoji existenci, protože se stydím říct, že jsem o kousek dál, tam v dimenzi poznání. Tam už je vlastní ego přítěží a volnost myšlenek léčí. Ach tolik světů tam a tady všude kolem a jen ten jeden, je ten můj.
Napsal: Bob Lučan
Tolik světů...