Bathory - Under The Sign Of The Black Mark 1987

Napsal DekadenteMorfin (») 15. 11. 2021 v kategorii Recenze, přečteno: 784×
bathory-sign.jpg

Bathory - Under The Sign Of The Black Mark 1987

Sweden Black Metal Produkce: Quorthon and Boss

Studio: Heavenshore studio Stockholm

Time 35:55

Tam v hloubi skandinávských lesů v tajemných jeskyních, kde scházelo se společenstvo Bathory Hordes. Vidíte svalnatou postavu "ďábla kozla" ve skalnatém-jeskynním komplexu a vnímáte tu energii a vlastně vůbec nevadí jestli to tam na obalu má kulturista nasazenou kozlí hlavu v nějaké divadelní kulise, protože vy máte své dětské iluze ve svém fantasy světě, kdy jste věřili, že Quorthon je sám ďábel.

Tumblr-pjyzmpigd01v78bw7o2-r1-1280

Kdo to skutečně úpřimně nepřožil, tak to nejspíš nepochopí. Vzpomínám si, jak jsem v osmdesátých letech poslouchal ranné alba Venom a Celtic Frost, protože jsem v metalu vždy inklinoval k temné produkci. Každopádně u tenkrát třetí řadovky Bathory jsem pociťoval něco, co v podstatě dodnes neumím vysvětlit. Bylo to dáno i tehdejší dobou, věkem a hladem po všem co je magické. Vidím to jako dnes, když jsem si donesl mc kazetu s tištěným štítkem z burzy. Na jedné straně kazety bylo Bathory - Under The Sign Of The Black Mark a na druhé Possessed The Eyes of Horror, takže je vám jasné, co to se mnou dělalo. To co se na mě tenkrát vychrlilo, mě jako mladínka doslova šokovalo. Nutno sice podotknout, že v tom 87. roce jsem už měl naposlouchané Bathory 84 a Return 85. Přesto nebo právě proto mě pod znamením černého kozla vtáhlo do neprobádaného, mystického, severského světa. Bylo to sice imaginární přesto tak silné. Myslím jednotlivé skladby intra, outra a pod. I když byl ve své době Quorthon ještě hodně mladý a třeba, že si i většinu nástrojů nahrával sám ve svém Stockholmském bytě, tak vše působilo tak autenticky jako dávná odpověď z pohanských tradicí a mystických, čarodějnických bájí. Už úvodní intro: Nocternal Obeisance vytvoří v posluchači určitý, scénický "neklid" neprobádanosti.

Následně příjde skutečné peklo v podání songu Massacre stylově snad něco jako speed-brutal black metal a do toho Quorthonův chraplák. I když se sám majstro k téhle desce nijak obdivuhodně, díky své hráčké nedostatečnosti nevyjadřoval, tak pro mě je to černý klenot severského black metalu. Je potřeba zdůraznit, že i přes svůj z dnešního pohledu "primitivismus" deska obsahuje ultra-temnou atmosféru, která vás strhne do dramatického děje a kultu jménem Bathory. Vnímáte v refrénu Woman Of Dark Desires tu zvířecí, ženskou touhu. Je to jako slet čarodějnic, když Quorthon chrčí svým krkavčím vokálem okultní texty. Navíc vše působí tak nadpozemsky nebo spíš pod-pozemský jako z útrob samotného pekla. Tím už naznačuji, že se dostáváme skutečně pod zem. Slyšíte jak se odkrývá kamenný náhrobek, kdy mrtví ožívají v záhrobním dechu. Samozřejmě je řeč o pomalejším tracku Call From The Grave. Volání z hrobu tady nejde jen o brutální projev, ale i o mystickou procítěnost. Díky téhle skladbě si budu Quorthona pamatovat už na věky, věků. Tohle jsou jen nostalgické pocity, nejsou to dogmata. Každý to může cítit jinak, ale nikdo mi neupře, že v roce 1987 se rodili báječné alba. Sodom - Persecution Mania, Kreator - Terrible Certainty, Coroner - R.I.P., Celtic Frost -"Into The Pandemonium", Living Death - Protected From Reality a další. V 80. letech měla každá kapela svůj ksicht a Bathory mělo doslova ďábelský výraz. Dodnes přesně nevím co znamenal Equimanthorn, každopádně jako dítě jsem to sjížděl stále dokola. Epický nástup Enter the Eternal Fire doprovázen zvony a synťáky nastaví zrcadlo vašeho života, abyste vzápětí vstoupili do věčného ohně. Napínavé outro u Chariots Of Fire je dalším průchodem do nejtemnějších zákoutí všech zvrácených duší. Ohnivé zvony jsou infernální jízdou a snad nejrychleší monotónní explozí na tomhle zhýrale krásném prkně. I když Of Doom je snad ještě rychlejší a jak vokálně graduje. Je to jako lavina. Nedá se zapomenout, že při šepotu než se rozhořelo třináct svíček, jsem se v dětsví skoro bál. Áááááárrrr... Když to shrnu tak pro mě nejzásadnější a troufnu si říct všeobecne nejkultovnější album od Bathory. (8/10)

Napsal: Bob Lučan

Skladby:

Nocternal Obeisance (Intro)
Massacre
Woman Of Dark Desires
Call From The Grave
Equimanthorn
Enter The Eternal Fire
Chariots Of Fire
13 Candles
Of Doom
Outro

Daa5638fc0bc4b46d070e00f7c6a0d6a

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Bob Lučan z IP 77.92.195.*** | 21.7.2022 10:39
Děkuji jsem moc rád, že se recenze líbí. Dodnes je to skvělé album.
TOMMY z IP 185.17.215.*** | 7.6.2022 15:18
Bobe, tak tohle jsi napsal skvěle a mluvíš mi z duše. Já tu dobu a tuhle nadpozemskou desku prožíval hoooodně podobně!
Je skvělé si díky Tobě připomenou, že nás bylo víc kdo jsme tuhle muziku milovali a hlavně, že ten pocit z nás nikdy nevyprchá. Pořád je mi 14. Taková kouzla umí jen hudba!

Komentování tohoto článku je uzamčeno.