House Of Usher - Holyghost 2020
Germany Gothic Rock
Když se zahasnou světla a sny se stanou skutečností...
Gothic Rock poslouchám celý život a přiznám s naprostou otevřeností, že němečtí House Of Usher jsou moji milovanou kapelou už tři dekády a každým dalším albem dokazuje jak se dá tenhle žánr posunovat blíž ke hvězdám. Na jedenáctém řadovce „Holyghost“ rozvíjí svoji zralost a odkrývají znalosti temnoty. Touhle temnotou však probleskují andělé. Kompozice jsou ustálené na hladině oceánu překrásných, kytarových tónů a hlasové odevzdanosti Jörga Kleudgena. Což potvrzuje už startovní instrumentálka „Lights Go Out“. Deska horoskopu se točí dál a moje srdce tluče blahem nad letním deštěm: Summer Rain. Vnitřní touhá dá vzpomenout na album Ellizium od britských kolegů Fields of The Nephilim, jenž nálady ještě umocňuje. Rockující tempo střídá zasněnou meditaci v procítěném drahokamu "When Dreams Come True", jenž má popovější charakter a tím se přirozeně dává i větší prostor pro Jörgův hlas, který je zde méně zadumčivý a mnohem čitělnější, což navozuje new wave-new romantic nálady 80 let. Což je v podstatě další z faktorů proč mít tohle album rád. Zaplavují mě dojemné pocity jako už mnohokrát v minulosti, přesto tady působí ještě silněji...
Nezůstalo však jen u toho, druhá půlka skladby má už zase gothic rockovéhu ducha a ty doprovodné vokály Rafunzela tam krásně zapadli. Klavírní klapky zde začínají i končí, což mi lehce evokuje The Mission z období Grains Of Sand. V takové „Meadow“ při akustickém vstupu křištálové "Joy Divisionovské kytary" vás napadá, že gothic rock skutečně stále žije. Probleskující klávesové vsuvky tady kouzlí společně s velmi kvalitním zvukem celé nahrávky. Jde te dál po pobřeží a v hlavě máte nejrůznější představy, „Footsteps In The Snow“ je zahalená do překrásné kytarové melodiky, které působí jako lék na bolavou duši. Nedá se vyjádřit ke každé skladbě, zvlášť protože pro mě je to celé jako slastný gothický balzám. Navíc Jörg Kleudgen umí napsat opravdu skvělé texty. Na albu je mnoho hostů, jmenuji alespoň baskytaristu Barry Galvin (ex-Christian Death, Mephisto Walz) nebo Tom O'Connell (ex- Garden Of Delight) a další. Tím je potvrzeno, že gothická scéna drží krásně při sobě. Závěrečná Rocket To The Moon vás hřejivě uspává, abyste se ráno probudili a řekli: Ano, pro tohle má zase smysl žít. Tohle není jen další album House Of Usher, ale umělecká mozaika vnitřních pocitů.
Napsal: Bob Lučan DekadenteMorfin
2024 ©