Tak tohle je čtyřicítka jak se patří. Abyste mi rozuměli. Slovenská dark wave stálice slaví své tenhle rok své kulaté výročí. Naši dlouholetí hudebníci to pojali tím nejzásadnějším způsobem a to dotekem hudby, prostřednictvím aktuálního alba: Piesne ticha/The Songs of Silence 2024. Já osobně znám tenhle "alternativní-goth" soubor v podstatě od svého řekněme post punkového vzniku. Od té doby mé slovenské spřízněné duše ušli kus cesty, která se vyvíjela nejrůznějšími experimenty. Nutno ovšem říct, že i přesto zůstalo srdce kapely v trezoru ryzího undergroundu a ztama už ho nikdo nedostane. Protože ta pokladnice touhy je ukryta hluboko v horských masivech. Jestli počítám dobře tak od vydání alba "Byť tvojím zrkadlom, uplynulo už jedenáct let. Což v tomhle případě vůbec nevadí, protože tenhle typ umění se nedá a vlastně ani nemá uspěchat.

Z počátku jsem myslel, že Piesne ticha bude díky svému názvu spíš komornější hudbou, ale je toho k mání mnohem víc. Už startovní Martajo dává jasně najevo i přes svoji krátkou stopáž, svoji epochální obnaženost tónů. Je jasné, že každý hudbu vnímá jinak. Já u toho mám své mystické vize, které obsahují ambientní rozmanitost přírody. Jenž je Identita-"identicky" propojená i ze zelenou barvou bookletu. Tady je dobré naslouchat svému nitru, které vás zavede do skrytých zahrad. Gudrun zde pracuje velmi originálním způsobem se svým hlasovým, až "šamanským" projevem. Album je rozmanité přitom pevně semknuté do vlastní dimenze. Tělo ženy propojené s korunou stromu, mě připomíná nejen strom života, ale zrození něčeho vyššího, co ani nejsem schopen jednoznačně identifikovat. Intuitivně vnímám i propojení s vesmírem. Čemuž nasvědčuje i vkusné, mnohdy až krystalické programování jednotlivých úseků skladeb.

Skladba Hry je nejvíc rytmickým, až gothic rockovým exponátem, takže může být více uchopitelné i pro méně éterické posluchače. Mimochodem je to moje velmi oblíbená, ale po několika posleších se mi už vytváří nové iluze, které pohlcuje Zrcadlení pocitů a to do slova. Jde o to, že i přes "né-příliš dlouhou" délku, tak aktuální řadovka působí epicky, až teátrálně. Ve Varování je i lehce netradiční dravost, doplněná skrytým duchovním narcisismem. O proti tomu titulní Piesne ticha mají zklidňujícího ducha. 677 umí vyloudit z kytary zajímavé industriální pozadí, které narušuje, ale i zároveň oživuje onu poetičnost. Dalším favoritem pro mě bude určitě předposlední track Zlom, to dark-synth programování Gudrun tady ukazuje i do této chvíle skrytou vokální polohu. Ještě takový postřeh: Myslím, že Lahká Múza není a nikdy nebyla jen běžná dark wave kapela. Je to, jako když zpomalíte EBM a ztišíte hlučný industriál a následně vám vzniknou: Piesne ticha. Nejde se vyjádřit jednotlivě ke každé skladbě obsáhlejší formou, to je jako byste po mě chtěli abych dohlédl za hranici pozorovatelného vesmíru, ale za sebe mohu Piesne ticha/The Songs of Silence všem vřele doporučit a možná i těm, kteří to v minulosti ještě nezkusili, protože mají možnost si rozšířit obzory.

Napsal: Bob Lučan (9/10)

PIESNE TICHA / THE SONGS OF SILENCE 2024 by LAHKA MUZA

MARTAJO. 01:40.
IDENTITA / IDENTITY. 03:55.
HRY / GAMES. 05:25.
LESK A PRACH / GLITTER AND DUST. 04:46.
V ZRKADLÁCH POCITOV / IN THE MIRRORS OF FEELINGS. 04:35.
LENAVILO. 03:17.
PIESNE TICHA / THE SONGS OF SILENCE. 03:33.
V KALNÝCH VODÁCH / IN MUDDY WATERS. 03:17.

Hodnocení: nejlepší 1 2 3 4 5 odpad

Facebook Twitter

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno

Komentování tohoto článku je uzamčeno.

Jméno:
Heslo: