L'ahká Múza - V Záblesku Věčnosti 2004
Okřídlené sochy ofukuje beztvarý vítr. Zašifrovanou kombinaci mezi temnou vlnou a industriálním lomozem představuje už dlouhá léta slovenská undergroundová modla L'ahká Múza. Existuje už od 84. roku a je opravdovým klenotem pro příznivce nejen gothické scény. Pamatuji si, že jsem jednu dobu (tuším, že to bylo v roce 98, 99) hodně poslouchal album Sen Ohraničeného Života a v té době na mě kapela působila velmi scénicky, dokonce až symbolickým dojmem, a to se nezmněnilo.
Mimo spletitost hustých kytar, proložených programovanými polohami 677, je samozřejmě nejzřetelnějším faktorem samotná zpěvačka GUDRUN, která nás po chorální deklamaci úvodní Signum spasí skladbou Smerovanie. Už při rytmickém popěvování, mezi kterým proplouvají chronicky známé malby kytarového hnutí, vaše vnitřní pocity kolují žilním prostorem.
Na albu se mi hodně líbí taková syrová alternativa mezi něžným romantismem a rozervanou dekadencí, která je patrná na skladbě Příběhu Smutku. Popravčí bicí vás bičuje neskonalou úzkostí. Tolik specifickou rituální rytmiku má prostě jen L'ahká Múza a co více, i po čtvrt století, páté řadové desce jsou stále na hranici undergroudu a umění.
K originálnímu CD jsou přiloženy texty jak v angličtině, tak i ve slovenštině. Já jsem se v Československu narodil, takže s jazykem nemám problém. Emocionálně velmi náročnou intonací vás GUDRUN dostává mnohdy až do tranzu. Člověk neví, zda se má mazlit se zachmuřelými tóny samplovaného sošství nebo zešílet experimentání poetikou Vo Vnutri Kruhu. Performační výraz GUDRUN mně někdy lehce evokuje původem řeckou nevěstu ďábla samotného, Diamondu Galás. Působivá pódiová choreografie, jimiž je kapela pověstná, dodává hudbě ještě srdečnější výraz. Snad jsem prozatím alespoň touhle recenzí spaltil dluh slovenské UG scéně i kapele samotné, kterou mám opravdu hodně rád a která velmi koresponduje s mými letitými náladami, jenž jsou doprovázeny srdečnými arytmiemi.
Škvíra mezi žaluziemi s prosvítajícím podzimním sluncem směřuje KZahradám Bolesti. Popíjím hořké kafé ve svém bytovém exilu s myšlenkou, kde končí hranice umělecké tvorby. Tím chci říct, že i když máte pocit, že může rytmus splývat, opak je pravdou. Klávesové instruktážní plochy dokáží v produkci L'ahké Múzy divy. Až si kladete otázku, jak je to možné, co je to za nástroj. …
Cesta Srdca má mimo kytarové pouto i zajímavou baskytarovou výstavbu. Každý si může najít v hudbě to své, ať jste příznivcem indie rocku nebo máte rádi naléhavé ambientní fůze, pro kapelu tolik typické. Přiznávám, že jsem kapelu nestudoval, jen pouštím uzdu své niterní fantazii. Všechny perkuse se mi moc zamlouvají, protože mám rád zvonkohrové snění Valorova Christian Deathu.
Titulní V Záblesku Věčnosti je monumentálním závěrem už tak ohromujícího díla. I když je o poznání kratší, než předešlé seance, v andělské ampulce jako bych cítil zakletí v téměř v lidové hudbě s elektronickým pozadím. Vždycky jsem měl rád například new age s etnickou vyvážeností jako je Dead Can Dance. Doznění prostřednictvím dohry Sigillum vás uloží ke spánku v chladné podzimní noci. Kdo ví, možná to byl jen ZÁBLESK VĚČNOSTI. ...
(9/10)
Bob Lučan, Dekadent
Ľahká Múza are at 2006: Gudrun - vocal&percussion, 677 - programming&guitars, Cora - grooves&sampling, Moon - bassguitar
V ZÁBLESKU VĚČNOSTI
1. Signum
2. Smerovanie
3. Príbeh smútku
4. Synchrónia
5. Vo vnútri kruhu
6. K záhradám bolesti
7. Cesta srdca
8. V záblesku večnosti
9. Sigillum
2024 ©