MAYHEM - "Esoteric Warfare" (2014)
Norsko, Black Metal
Nejtemnější muka posunují sebevraždu k dokonalosti.
Je mnoho black metalových kapel, ale Mayhem jsou jenom jedni. Letos navíc kapela slaví neuvěřitelných 30 let od svého vzniku. Předák maďarských Tormetor - Attila Csihar - se přidal k Mayhem při natáčení dodnes fenomenálního díla "De Mysteriis Dom Sathanas" (1993) a jeho vokální kvality nadále rostly i v nejrůznějších projektech. Novinkové "Esoteric Warfare" je něco, na co nestačí jen strohý výklad, nýbrž důkladný rozbor. Od doby "Ordo Ad Chao" už uplynulo sedm let a i zde se potvrzuje pravidlo, že umění se nemá uspěchat. Zvlášť pak, když jde o tak specifický druh extremního umění, jakým je album "Esoteric Warfare". Na desce jsou patrné nejrůznější bizarní nálady. Tady Black Metal prožívá pocity vrcholné psychologické euforie. Například u skladby "Six Seconds" na vás dýchne vaše vědomí, jež už dopředu rozhodne o vaší následné niterní prezentaci.
"Trinity" navrstvuje kytarové riffy do závratných hlubin neprobádaného, až vesmírného kolbiště černých děr. Bubenické eso Hellhammer mrzačí své bicí děsivě kulometnými údery. "Psywar" omotává přehuštělou, neuchopitelnou atmosféru ostnatým drátem a deklamace hesel je víc než jasná. Attila dekadentně šeptá, jedovatě chroptí, mumlá, hrdelně chrlí předpovědi surrealistických, hororových obrazců. Necrobutcherova basa bublá jako sopečné vřídlo před explozí. Masivní záplava fenomenálních nápadů se rozděluje na dvě základní části. První půlka desky je vraždící, přesto progresívní stroj. Druhá půlka vtahuje do expresivních, depresivních až rituálních pocitů, jež kytarista Teloch neustále psychadelicky kontrastuje. Ten "člověk" to se svým nástrojem vskutku umí. To vše dělá z desky nevšední až umělecký zážitek. Přes neurvalé trhance obskurních nálad drží tahle kvalitní deska pevně pohromadě. Netvor roztáhl křídla legendárního loga a zažloutlý dokument píše dějiny hudební agonie. (10/10)
Autor: Bob Lučan Dekadent
2024 ©