Na tohle CD jsem už nějakou dobu čekal a musím říct, že mě víc než mile překvapilo. Myšleno, že i když jsem už slyšel všechny možné ukázky prostřednictvím YouTubu, já potřebuji držet v ruce fyzický nosič. Matěj Lipski kolem téhle osoby je mnoho aktivit, které mě byli vždy sympatické, nejvíc však oceňuji jeho empatický přístup ke světu, který je čím dál náročnější. Pojďme, ale k muzice. Jindro odpusť mi, ale jsem nesmírně rád, že se Matěj odtrhnul od B Luny, protože co se týká formace nebo-li Projekt XIII, tady přichází to, co já osobně považuji za skutečný gothic rock. Rytmika skladeb příjemně prokluzuje dušemi příznivců osmdesátkové gotiky, kdy ještě Damned byli ve stínu lásky. Úvodní, titulní rozstřel „Ad Radices Tergum: šlape jak švýcarské hodinky a zároveň vytváří určitou základní linku pro celé album a je to taky song, kde je text opřený navíc o magické kontury. „Homo politicus“ má sice popovější sklony, které mají, ale příjemný zvukový výraz. Co je, ale podstatné, tahle skladba je ideově vemi důležitá co by odraz dnešního systému. Texty i přes svoji zdánlivou "jednoduchost" mají krásně namířený dvojsmysl: Dál si píj svý víno, však vodu nekaž.

„Homo politicus“ je v podstatě nový druh takzvaného "nad člověka", co káže lidstvu jak má žít. Což mi silně evokuje současnou situaci v téhle zemi, potažmo v Evropě jako takové, ale nechci se pouštět vyloženě do politického rozboru, protože tady jde především o muziku. Post romantická „Vládkyně bezmoci“ má naopak mnohem mystičtější auru a působí baladicko-epickým dojmem. Kytara krásně zvoní a Matěj ukazuje svůj hlasový potenciál. Chytlavá „Angels“ zpívaná anglicky je typický gothic rockový model který, ale z mého pohledu spíš na albu trošku vyplňuje místo, případě mezi-prostor. Samozřejmě, že jako na každé gothické nahrávce i zde se najde mnoho kýčovitých momentů. Na druhou stranu právě tyhle aspekty jsou to, pro co já mám gothiku rád. Tady je důležité i to, že album má skvělý zvuk a vyloženě hitové ambice.

Proroctví mě trošku připomíná Kaviar Kavalier, období Klinik možná tam vnímám lehce alternativní odklon. Zpěv, baskytara, kytary, klávesy, bicí vše je mysticky ztmeleno. Svět je test, se svojí úvodní kytarovou hradbou připomíná The Cult, začátkem devadesátek, což mě vlastně příjemně potěšilo. Jde vidět, že Matěj si na téhle placce splnil svoje vášně. Tu a tam sice lehce slyším i odraz Luny, ale ono taky jak by ne, když tam Matěj patnáct let působil. Přesto jde vidět, že jeho vokál který potěmněl, se dá využít do zcela jiného druhu hudby a tím i působí řekněme věrohodněji. Viz. Temná zelená a Maska. Na tomhle CD mě vyloženě zaujal text Průvodkyně temnotou, Veď mě v tmě, temně ve mě. Jednoduchý přesto famózní nápad. Tohle je ten případ, kdy je v jednoduchosti síla. Vábivá Nosferatu v sítích nastíňuje goth´n rollový rytmus, u kterého se můžete dát klidně do tance.

Jsem velkým nadšencem vesmíru studuji galaxie, exoplanety, paralerní vesmíry atd. Planety vášní mě tedy textově opět potěšili a jde vidět, že máme s Matějem mnoho podobných zájmů. Co dodnes přesně nevím a musím se na to Matěje zeptat, proč se tenhle projekt kapely jmenuje zrovna Projekt XIII. Ta paralera s třináctkou se mi tam zdá trošku zbytečná, protože tenhle soubor je soběstačný a myslím, že bude mít i do budoucna co nabídnout. Čemuž nasvědčuje i graficky krásně ztvárněný šestistránkový booklet. Ta zlatá barva tam doslova září. Jen jsem marně hledal Matějovu fotografii. Což by, ale mohlo být i dobrým námětem jak "potlačit svoje ego, jak by řekl Pjer La Šéz". Shrnuto podtrženo vznikla příjemná, gothic rocková nahrávka, která mě baví od začátku až do konce. Kromě teda tohu úplného konce hi,hi. Hoši skvělé jo a Gothic Rock stále žije... (9/10)

Napsal: Bob Lučan