RETRORECENZE: DANZIG: I LUCIFERI

Danzig: I Luciferi

9. 8. 2002, Autor: Petr Korál

Spitfire/Evilive/BMG, (54:35)

Jeden z největších žijících a hrajících pekelníků Glenn Danzig se zničehonic vrací. Dokonce opět s vlastní - byť rekonstruovanou - formací Danzig. Přitom se po zoufalém komerčním neúspěchu minulé desky 6:66 Satans Child (1999) zdálo, že Danzig jsou definitivně uzavřenou, byť významnou kapitolou v dějinách tvrdého rocku.

S nástupem nového milénia však jednomu z nejosobitějších 'popmuzikálních' pěvců vůbec (což tvrdím i s tím vědomím, že v těch nejnaléhavějších pasážích se Danzig nadále převtěluje v jakousi novou inkarnaci Jima Morrisona - jenže i tahle 'doorsovina' vokálního výrazu už je Danzigovým trademarkem) došla jedna veledůležitá věc. Totiž že i mistr tesař se může utnout, což se mu přihodilo právě s minulým, v jeho diskografii jednoznačně nejmetalovějším elpíčkem (ale i s předcházející 'elektrárnou' Blackacidevil). Jeho kapele nešlo hraní si na thrashery a hlavně jim to nikdo moc nebaštil. Návrat ke krajně syrovému, valivě neohardrockovému hudebnímu projevu byl logickým krokem - a Danzig opět znějí tak, jakse od nich čeká. Jsou tvrdí jako vepřová kýta po půl roce pobytu v mrazicím boxu, daleko tvrdší (a přirozenější) než posledně, a principál Glenn má daleko adekvátnější ranvej pro to, aby se jeho černým sluncem zatemněné nihilisticko- satanisticko-depresivní textové obrazy vznesly na křídlech mimořádně sugestivního pěveckého vyjádření do nadoblačných výšin působivosti. Korunku dokonalosti tomu nasazuje fakt,že nahrávka je zarámována vskutku báječným, náramně hutným soundem.

Je jasné, že své nezapomenutelné majstrštyky z první poloviny 90. let s opusem Danzig 4 v čele už Glenn Danzig těžko kdy překoná. I Luciferi je přesto skvělá deska. Vzdor tomu, že na rozdíl od dvou rádoby hledačských - o to však nejistěji vyznívajících - výše zmíněných počinů je pojata vlastně velice standardně, pramálo překvapivě a 'nenovátorsky'.

Vítejte v zahradě pekelných rozkoší, Luciferova brána Inferna je doširoka rozevřena!

Autor: Petr Korál, www.muzikus.cz