
ROSETTA STONE
Album: ADRENALINE, 1993, Anglie. Jedna z nejlepších, gothic rockových desek 90 let.
Styl: gothic rock
Skladby: 1. Shadow, 2. Adrenalina, 3. The witch, 4. Darkside, 5. Sense of purpose, 6. An eye for the main change, 7. Leave me for dead, 8. Come hell or high dead, 9. Forevermore, 10. Subterfuge. Total time: 47:31
Zírám na své jemné životní rány jak zhýralý básník na pannu, které jsem si kdysi povšimnul ve svém přeludném světě, a kolem mne proplouvá hudba. Slyšel jsem, jak se zeptala:“Vy jste básník?“
-O, ne. Jen jsem lehce závislý na psaní.
-Na psaní? Tomu nerozumím. Chtěla jsem jen vědět, zda to, co píšete, pokládáte za umění.
-Má drahá! Umění? Jaká je definice umění?
-Promiňte, dotkla jsem se vás?
-Ne. Měl jsem zato, že najdu umění v gothických kulturách. Lákalo mě to tajemné neznámo. Psal jsem a studoval na úkor vztahů.
-Já už asi něco z těch gothických tónů slyšela. Vy se mi smějete?
-Ne, já se usmívám a to je velký rozdíl. Jen mi raději neříkej, co jsi slyšela. Na to jsi příliš krásná, abys uvěřila každému klamu. Tvé nitro si zaslouží víc.
-A co si to pořád píšete?
-Píši takovým lidem, jako jsi ty. Právě pro vás skládám recenzi .
-Dobře se to poslouchá.
Jsem rád, že se ti líbí. Jde o seskupení ROSETTA STONE.. Téhle partičce já říkám, že je to náplast 90. let za SISTERS OF MERCY, protože nám pan Andrew Eldritch nadělil poslední dáreček Vision Thing. Shadow od Rosetty je takovým stínem First and Last … Chrastivá kytara = Eldritchův syndrom ve zpěvu. Já prostě potřebuji Adrenaline!
-A toho lze dosáhnout díky hudbě?
-Věř mi, že lze! Zasvětím tě do tajů The witch, a když budeš chtít, staneš se mou černou Venuší, která projde temnou stranou Darkside.
-Nepřijde vám ten rytmus trochu jednotvárný?
-Ale to jsou přece nejsilnější zbraně kapely z stáje Cleopatra.
-Tohle je hezké!
-Ano! To je An eye for the main change. Tady baskytarovou předlohu prostřílejí klávesy z inkoustových nebes. Z kytarového kabaretu Leave me for dead proplouváme do zakázaných vod Come hell or high water, kde hlas vroucí jako rozbouřené moře se mísí s nádherně neomrzitelnou kýčovitostí, díky které se identifikuje pravý gothik. Trošku slyším The Mission ve skladbě Forevermore. Za takový song bych dal poslední zlaťák pro štěstí. Jenom nevím, čím zaplatím Subterfuge. Ta je totiž ještě o třídu „hustší“. Jako bych slyšel hrát na basu Patricii Morrison. Omamující, dráždivé, gothické.
-Tak díky za přednášku.
-Když příště nepřijdeš v tričku Evanescence, tak ti zase něco povím.
BobLučan "Dekadent"