
Roxy Music - For our pleasure 1973
British Glam Rock / Dekadentní Pop
Time: 42:16
Inženýři lidských duší...
Světla problikávají nocí velkoměsta a ozvěny milenců se rozléhají jako noční ptáci. Láska se probudí v domě snů pro vaše potěšení. Glam rock, který se formoval v 70. letech, byl v mnoha směrech odlišný od glamu dalších dekád. Především v sobě nesl zvláštní živočišnost a do slova magický náboj. For Your Pleasure, druhé studiové album Roxy Music, nahrané v Londýně v Air Studios, je vzrušujícím dílem. Bryan Ferry vytvářel klasickou plataformu tklivého, dekadentního pop rocku, komorního ražení, zatím co umělecký Bryan Eno směřoval kapelu víc k syntezátorovému experimentování.
Možná právě paralera těchto zdánlivých kontrastů, udělala z téhle desky naprostý unikát. Startovací "Do Ten Strand" je pětiminutová, vzrušující jízda s napjatým piánem, najazzlým saxofonem. Naprosto strhující, hnací rytmická sekce. Mystické notování Ferryho vokálu, má touhu objevovat neobjevené. Zatím co Nádherná královna „Beauty Queen“ začíná víc chladně, až komorně. Eno a jeho syntezatorové plovoucí melodie, vytváří art rockující prostor, pro Ferryho hlasový rozsah, jenž měl tady Bowieho-Preslyeovský charakter. I když je hudba poměrně jednoduchá, tak ve vás stále rezonuje, a ani minutu vás nenechá na pochybách. Slyšíte na svoji dobu mnoho různých zvuků: hoboj, saxofon, elektrické varhany, jako byste byli v kostele a dělali tam nějaký zakázaný rituál.
A to ještě není zdánlivě všechno, pro mě jednoznačným vrcholem téhle desky je pochmurný, klíčový klenot „In Every Dream Home a Heartache“. Naléhavý, tesklivý Ferryho hlas vás v táhne do skutečné temnoty, kterou probleskávají zvuky elektronických varhan. Ferryho výslovnost a intonace se vynořuje, jako zhudebněná poezie. V každém domě snů bolest srdce a každý můj krok bere mě dál od nebe. Existuje nebe? Rád bych si to myslel... Vnímám nádherný čistý hlas, přesto i s lehce strašidelným, zneklidňujícím akcentem. V téhle skladbě vzniklo to, co jsem si já osobně nazval stylem: dekadentní pop, který já si hrozně užívám, všemi smysly v těle. Tuhle nestárnoucí skladbu převzal i průkopník deathrocku zesnulý Roz Williams Christian Death a samozřejmě mnoho další zpěváků. Co si, ale budeme povídat temný seladón Bryan Ferry, je jenom jeden.
Téměř desetiminutová ,,The Bogus Man“ má zase výraznou basu Johna Portera, a díky dechové sekci, má v jistém směru i jazzové ambice. Bryan Ferry deklamuje jako "nesmělý travestita", což mi připomíná, že krejčovství si kluci ve své době taky užili, protože jejich glam ohozy psali dějiny, pro následné post punkové i novo-vlnné interprety. V závěrečné a zároveň titulní ,,For Your Pleasure" naleznete umělecké pokušení, kdy kytarista Phil Manzaner, společně s Enovými syntáky a doprovodnými vokály čarují jak v ději, nějakého neprobádaného filmu. Pro mě je tohle jedno ze zásadních alb v mé sbírce. Tohle album pro mě vytvořilo vzácnou dekadentní substanci, která se v ryje do paměti i pravověrného gotika, jako jsem já. V desce se obnažují, muzikantské, skladatelské i aranžerské talenty a umělecké postupy, všech šesti glam oděnců. Jsem vyčermaný. Dávám deset z deseti.
(10/10) Napsal: Bob Lučan