Konečně jsem si našel čas vyjádřit se k zatím poslednímu počinu frýdlantských Virtual Void. Ti z vás, co se o český metalový underground zajímáte určitě víte, že kapela existuje už přes dvacet let. Mně jako fandovi staré školy Hellhammer, Celtic Frost, Bathory se album líbí z mnoha důvodů. Velmi dobře se poslouchá v podstatě od začátku až do konce. Někdo by mohl namítnout něco o nekomplikovanosti nebo určité "monotónnosti". Myslím ale, že zdání klame, nehledě na to, že podávat thrash, black, death metal tímto způsobem je pro pravověrné vlastně nejefektivnější. V neposlední řadě je důležité, že kluci svoji směsici hrají opravdu srdcem a to se cení. Tempo je svižné a neúnavné, jen tu a tam se trošku zvolní a dokonce se objeví i prostor pro hammondovsko-doorsácké klávesy, což v tomto stylu není až tolik typické. Je to atmosferický závan v ponurém songu "The World Where I Was Born Is Dying". Vzpomínám na přelomové období Keltského Mrazu - "Into The Pandemonium" (1987), kde byly na svoji dobu velmi zajímavé experimenty. Na téma Celtic Frost a Voivod jsme s Michalem Markem párkrát hovořili a láska k prvně jmenovaným se nezapře ani na "Ride To Hell On Fucking Whores". Tím chci říct, že pokud tady najdete pokus o vybočení ze špinavosti prostřednictvím nějakého experimentu, tak jde spíš o nepatrnou odchylku od staro-školského tématu. Vlastně pracuje se tak, aby to korespondovalo se zvukem 80. a 90. let. Kluci se skvěle chrání před moderními trendy. Zrezivělé torzo Virtuálů je natřeno velmi kvalitní produkcí a paradoxně nepůsobí až tak zastarale, ale spíš připomíná, jak že se to tenkrát hrálo. A jak slyšíte - stále hraje. Tohle prostě nejsou žádní šampóni, ale mazáci, co neskrývají svoje šediny. Všimli jste si, že kultem se vždycky stávaly nenáročné, jednoduše hrající formace typu Venom a Darkthrone a o to právě jde. Byli jsme tady, jsme tady a budeme tady stále. Draví, temní a zběsilí. Brajgl finišuje a "Returnovské" čarodějnice starují svoje košťata. Vlastně nevím, co psali o albu ostatní, ale mám tady ještě jednu subjektivní a velmi pro mě pozitivní poznámku: z nahrávky cítím i vlivy švédských Grave, zejména skladba "Open Your Ass" mi evokuje debutní "Into The Grave" (1990). Občas mi na mysli vyvstane i Entombed - "Clandestine" (1991). To jsou mé pocity a jsem rád, že jsem si připomněl, že tady takové nahrávky byly. Závěrem: kdybych to shrnul, tak Virtual Void jsou na české poměry kvalitním "revivalem" mých oblíbených old schoolových kapel. Myšleno obrazně, jedná se samozřejmě o vlastní tvorbu. Když k tomu všemu připočtu i Milanovu pořadatelskou aktivitu vlastního, letního festivalku, tak Virual Void sedí pevně na Temném Trůnu a rozbijí mainstream Pekelným Kladivem.

Autor: Bob Lučan Dekadent

1. Ride To Hell On Fucking Whores
2. Slave Of False Delights
3. Open Your Ass
4. Human Dung
5. Attack Of The Damned
6. Bastards And Liars
7. The Mob
8. The World Where I Was Born Is Dying
bonus tracks:
9. Full Scream Ice
10. Lucifer
11. Rotting Society
12. Heaven Full Of Shit

Sestava: Petr "Chemosh" Matušek – zpěv, Jiří "George" Hrabec – kytara, Petr "Sekersson" Švrček – baskytara, Milan "Moloch" Marek – bicí; host – Martin Roženek – klávesy
produkce: Martin Roženek a VIRTUAL VOID

Hodnocení: nejlepší 1 2 3 4 5 odpad

Facebook Twitter

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno

Komentování tohoto článku je uzamčeno.

Jméno:
Heslo: