Výsměch? - "Thorns" 2015

Výsměch? - "Thorns" 2015 Gothic Rock Polička

Je krásné i temné zároveň naplnit svá přání. To co si dokážeš v mysli představit a čemu dokážeš uvěřit. Toho lze dosáhnout...

A já už jsem si myslel, že gothic rock na tuzemské půdě "vymřel" a jsem tuze překvapen. Myšleno model gotiky v návaznosti na post punkovou scénu 80. let... V zemi plné kovbojů poznám zase chuť krve, chutná tak ocelově, jako když se píchnete o šerifskou hvězdu. YENDa pěje potemněle a kytara vrní ve stylu ranných Christian Death - Romeův zármutek.

Cowboys je velmi důstojný otvírák, který má až deathrockové ambice, což člověka jako jsem já potěší a to zejména proto, že kluci a to "nebohé děvče", z kterého tahle parta psychických vampýrů vysává život, jedou jako dobře promazaný strojek kapesních hodinek obecního starosty. PandA otevírá ve Slut prostřednictvím svého synťáku náruč nové vlně osmdesátek, na které ulítávala i samotná Susan Janet Ballion alias Siouxsie, kterou se PandA jakoby v některých momentech snažila "napodobovat" svým ponurým zpěvem, který ovšem zatím v mnoha ohledech pokulhává. Na druhou stranu ten přístup a inspirace se cení.

Je jasné, že žádná učená "Siouxsička" jen tak z nebe nespadne, ale ta snaha je na dobré cestě dělat něco poctivě, takříkajíc trefit se do srdce undergroundu. Klipovka "filmovka" Thorns má krásně znepokojivou, frustrující náladu a onen filmek k tomu zapadá jako klíč do hřbitovní brány. Sám jsem fandou starších hororů, jako Upír Nosferatu s Klaus Kinskim, nebo například filmu Ples upírů z 60. let od Polanského. Takže mi to sedlo, a i když to s tím nesouvisí, cítím z videa i atmosféru filmů od velikánů Juraje Herze, Juraje Jakubiska, dokonce nevím proč, snad díky ohozu omšelého kvádra a bekovky ve stylu vesnických románů, mi vystanul na mysl i film Je třeba zabít Sekala.

Album "Thorns" se nese na první vlně ve smyslu, že si vedle sebe prošlapává cestičku jak post punk, gothic rock, ale občas i deathrock, což je dobrým znamením, že o metal se tohle CD ani vzdáleně neotřelo, což byl bohužel kámen úrazu mnoha jiných tuzemských muzikantů, co se označovali stylem gothic. Takže u Výsměch? je po téhle stránce všechno naprosto v pořádku a i díky tomu odpouštím výslovnost angličtiny. Nakonec byl jsem to právě já, kdo do toho kluky před lety navezl.

Myslím ale, že tyhle nedostatky se časem dají vypilovat. Důležitý je materiál sám o sobě a jak je k němu přistupováno. Navíc ve štychu "Odejít" si lze vychutnat i česky zpívaný text, kde výborně rozkvétá jak muzika tak vokální projev yENDy i PandY. This Is The End a Thorns se v závěru desky zopakují prostřednictvím elektronického remixu. Takže pokud by se vám původní verze případně oposlouchaly, existuje i tahle alternativa, která se mi zprvu zdála trošku plytká, ale po vícero posleších jsem i v onom remixu, našel magické stopy v psychadelickém prachu zapomnění. Album i videa k němu jsou konfrontovány s hořkosladkou dekadencí starých hororů, ale i černým humorem mystické archaičnosti, takže spojuje všechny atributy, které by měla "staromódní" gotická deska mít.

(9/10) Bob Lučan