XIII. Století - Noferatu 1995
Gothic Rock, Jihlava, Č.R
Dekadent Otvírá Archív,sekce Tuzemská Půda
Jihlavská kapela XIII. Století natočila za posledních dvacet let sbírku výtečných alb, přesto si myslím, že jejich desky z 90. let byly nejsilnější. Na albu Nosferatu ožívají dávno zesnulí umělci, básníci, ale i Ti, co spí jenom přes den. Vy, kteří už jste desku dlouho neslyšeli, tak ji zkuste vytáhnout z poličky vaší sbírky a přeneste se do světa mysticismu plného měsíčního svitu, vytí vlků, klenutých stezek.
XIII. Století je už dnes opravdovou klasikou tuzemské gothic rockové scény. Proto jsem chtěl vdechnout znovu život nejsyrovějšímu dílu v kariéře. Déšť vytváří hororovou siluetu, kterou rozsekne blesk. Murphy a Lugosi vřadě stojí, aby si připili s Klausem Kinskim. Alžběta Bathory (Nevěsta Temnot), ta rozohněná žena dává konceptu nezaměnitelnou jiskru inspirací osudů těch nejtemějších z nejtemějších. Řezavá kytara s rockujícím podkladem vám zraní vášeň i po letech, co tohle album vyšlo. Mramorový obal s černobílou siluetou Vlada Draculy v prvotní děsivé verzi (Antikrist) je snad nejtvrdším kousnutím téhle čarokrásné desky, která má navíc na svoji dobu výtečný zvuk.
Album je nejen velmi tvrdé a přesvědčivé, ale navíc má i nejzvrácenější texty v historii kapely a mohla by jim závidět leckterá "black metalová parta". Vampíři a vlkodlaci se albem prohání jako netopýři v rumunských horách. Evangelium má poutavou moc magie zhýralých veršů a vy jste motivováni vlkodlačí vírou. Snad máme i po letech tohle Evangelium stále v krvi, v mém životě rozehrálo žalostný romantismus.
Nosferatu má v sobě něco, co když ve své době vyšlo, znělo tolik krvelačně, že bylo předešlé Gotice na míle vzdáleno. Už to nebyl jen opus pro operní Macbeth. Byla to země plná černých kozlů. Dá se říct, že i když Nosferatu 1995 byla ryze gothic rocková deska, oslovila v polovině 90. let i plno metalistů, kteří měli rádi například i Moonspell a pod. ... Mám dojem, že Petr Štěpán v té době nosil mikinu Samael. Všichni jsme byli do jisté míry ovlivnitelní i styly jako doom, black, dark metalem a pod. ... Určitě tam nebyl jen vliv Bauhaus, Sisters Of Mercy, Damned a pod. Začátkem 90. let se tuzemský gothic rock ještě formoval a v mnoha případech hledal. Kdyby vám ale kdokoliv sděloval, že on je sebevíce ortodoxní (čistě post punk a gothic rock), a že kromě klasiky Damned, Siouxsie a podobně ho nic neovlivnilo, tak by to byl nesmysl. Já sám jsem se metalu nikdy nebránil. ...
Klávesová baladická Legenda o Krysaři je jako závan čerstvého vzduchu po všech těch tělech, které už Maestro narazil na kůly. ... Španělská inkvizice se nezastaví před ničím, dokonce ani mrtví neuniknou. V čele stojí Tomas de Torquemada. Pod jeho vedením je otevřena tajemná hrobka. Tělo je zmrskáno za kacířstvím, i když je dávno zemřelé. Ach. Tak dojímavá melodie, kdy vám svou náruč přes Upíra v Houslích nabídne Niccolo Paganini. Klávesy v tomhe songu byly opravdu přímo uchvacující, i přes svou jednoduchost dosahovaly magické síly.
Funerální, až téměř doomovou má určitě démonická Černý Měsíc, kde se Petr opírá o tolik známý refrén Walk Away. ... Chorály dobarvují závěr předposlední dekorace mnišských zhýralců. A jak se říká, to nejlepší na konec. Zhudebněná báseň od Charlese Baudelaira, kterou Petr lehce upravil má tu nejvyšší moc. Klávesy se zde rozprostírají tak naléhavě a scénicky, že se dostanou pod kůži snad i vašim rodičům. Sám si moc rád tuhle píseň poslechnu ještě v dnešních dnech, proto jsem měl potřebu promluvit a povstat ve jménu NOSFERATU, aby byla moje slova spatřena.
Melodie se rozkresluje a nejkrásnější Anděl, všichni víme o kom je řeč, nám natrhá květiny zla na dně propasti černého ráje. Déšť znovu bubnuje na kostelní okna. Zavytí do tmy. Nemějte obavy, jste očekáváni.
Bob Lučan Dekadent (8/10)
Na Blogu už jsou teď, myslím všechny recenze XIII. století. Je o mě známo, že miluji gothic rock, což je pravda,přesto bych řekl takovou perličku.Samozřejmě, že metal kradl v 90 letech i v současnosti z gothiky jako straka, to ano.Dokonce vím kdo tohle prohlášení udělal
Přesto si myslím, že například ranné desky Třináctky byli i lehce ovlivněné tvorbou, tehdy nastupujících metalových kapel jako byli například Type O Negative, Paradise Lost atd.Plno tenkrát ortodoxních gothiků poslouchalo starší desky My Dying Bride, Cathedral a pod... A proč taky ne.Tím chci říct, že i nastupující gothic rockové kapely mohli být tvořeny nejen z bývalých punkerů, ale i z bývalých metalistů, jen se následně sklidnili z toho běsnění a přešli do poetičtějších vod a jedna z možností byla gothic rock. Jsem silným příznivcem skupin jako Christian Death, Bauhaus, Fields Of The Nephilim, Killing Joke atd,ale vím že, některé "goth" kapely 90 let už byli metalem ovlivněny.Paradoxně tyhle prvky nejdete i na novějších počinech Neplilim první tři alba 80 let byli rocková, ale Zoon i Mourning Sun už pobral po cestě plno vlivů. Čím vším prošli Killing Joke a Christian Death to by bylo opravdu na dlouho. Některé staré pravdy se hodně lidí bojí říct, navíc člověk se nemusí přece stylově omezovat, ale měl by to co poslouchá umět aspoň trochu z důvodnit .Já svůj styl umím vždycky obhájit.No mějte se hezky nějak jsem totiž zapoměl, že píši komentář
a né článek. s pozdravem "Dekadent" 
2024 ©