Konec května je ideální pro nějaký menší festáček. Tak jsme se domluvili, že vyrazíme na Metal Blood Fest do Újezdce u Uherského Brodu. Jako správní výletníci jsme vyrazili už v dopoledních hodinách do Brodu. Kde jsme se v jedné z hospůdek i na obědvali. Po prohlídce náměstíčka, místních kostelů a kaplí jsme už pelášili do vyhřátého auta květnovým sluncem, abychom se dostali o několik kilometrů dál na kýžené místo. To, že člověk občas špatně odbočí se stane i v lepších rodinách, hi,hi,hi... Areálek to byl spíše menší, o to však víc rozkošný. Mladou hc naději Drenchpie jsme nechtěně obětovali a přijeli jsme akorát, když to rozjížděli zkušení heavy bardi Havířovští Solar System, muzika to byla namákla, navíc obsahovala i hodně progresivních prvků. Vousatý vokálista Ota Gajdoš mi ani nevím proč "lehce evokoval Marcolina z ranného období švédských Candlemass." Mezitím, myšleno v pauzách už probíhala mocná zdravice se všemi zůčasněnými, ať už s fanoušky tak i kapelami. Dobré místo, tak se nazývá tahle báječná farmička, kde festival probíhá má mnoho výhod. Například to, že je tam všechno takříkajíc po ruce. Zastřešené stoly ze kterých vidíte i blízké pódium. Bar kde vám kočky nabídli vcelku rozmanitý sortiment pití včetně jídla. Navíc na dnešní dobu i poměrně solidní cenu za pivo. Třetí banda Týnečtí Elysium to svým setem doslova rozjela. Asi bych jejich hudbu napasoval někde mezi death metal a crossover, byla to výživná jízda. Zpěvák Jarda byl showmen ano, čtete dobře i death metal může mít svého "šoumena". Šplhal po konstrukci, zpíval mezi díváky. Elysium byl chvílemi takový"adrenalin metal". To už jsme se všichni rozeskákali. Každý předváděl svoje taneční kreace. Klipovka "Dreaming About The End" byla nálož. Po vystoupení jsem došel za Jardou abych mu sdělil, že byli super. Tenhle bezva týpek semnou okamžitě s proslovem (bude mi ctí se vyfotit) zapózoval. Řekl bych, že tady vznikla zase mezi Čechy a Moravou bezva atmosféra, což mohlo být i díky MS světa v hokeji. Každopádně soudružnost pokračovala dál. Popíjení piva a klábosení o muzice krásně doplňovali všude přítomné zvířátka jako pávi, slepičky, křepelky a samozřejmě nesměl chybět poptávající pejsek. Který ovšem příjmal jen klobásky, chlebík mu už tolik nejel.

Občas mi někdo z kapel nebo lidiček kolem řekl "ahoj Bobe" a já jsem se je snažil někam zařadit, protože pivo a sluníčko co si budeme povídat udělá svoje. Navíc jak píši už mnoho let na netu recenze, tak mě může znát i někdo koho osobně neznám, o to větší potom byli zdravice. V pořadí čtvrtí to jsem ještě byl schopen "jakž takž" počítat, Olomoučtí Mivedental už mají taky něco za sebou. Marka jsem měl dlouho v přátelích a ani jsem si to, kajícně přiznávám neuvědomoval. Sám jsem velkým milovníkem zvířátek a přírody tak kvituji jeho aktivity. Tenhle holohlavý divoch do publika doslova nadrtil svůj sekaný, brutal death metalový set. V tracku Parasite, jestli jsem ho tedy správně rozpoznal, mi připadal jako gore zombík, ale na stereoidech. Lidi zírali a zároveň běsnili neidentifikovatelným tancem. Samozřejmě nechyběla fotečka s Markem. Pátí mladíci Mater Monstifera předvedli poměrně ukázkový atmo-black metal s ženou za klávesy. Lidi sice už tolik neřádili, o to víc se ovšem soustředili a i tak to kapela přijala s pokorou a podporou publika, takže bravo kluci. To už se, ale smrákalo a slunečné počasí vystřídal v jednu chvíli docela prudký déšť. Možná to bylo tím, že na pódiu už hrálo šesté, Zlínské thrash-death metalové hromobytí Scabbard. Iniciátor festivalu a kamarád Aleš bohužel díky zdravotnímu omezení odložil navždy baskytaru. O to víc se tenhle legendární chlapík věnoval mikrofonu. Alda si navíc nikdy neodpustí rýpnutí do zkorumpovaného, politického systému. Poslední řadovka "Lidské Loutky" dává poměrně jasně najevo. Nejen ve skladbě Muž s brašnů si ke svému thrash-deathovému, Moravskému growlingu přiřadil i popové tanční kreace ze strany do strany, jako jsme byli zvyklí z telky v 80. letech, hi, hi, hi. Déšť nikoho neodradil a všichni setrvali a užívali si dál.

Co bylo ještě pozitivní na Metal Blood Festu byl sound, takže velký dík patří i zvukaři. Od kytaristy Marka jsem dostal i festivalové tričko a bicmen Alan co by i můj bývalý spolužák ze základky mě dělal v průběhu festáčku taky společnost. Přiznám se, že na výherce Anděla crossoverovou-thrashovku Exorcizphobia jsem se obzvlášť těšil a to z mnoha důvodů jedním z nich byl, že mi kluci příjemně evokují 80tkový thrashík. Mají v muzice báječnou až punkovou dravost, kterou znáte z kapel jako Anthrax, D.R.I. Suicidal Tendencies atd... Vystoupení bylo plné energie a pogovací kolečko, které jsem většinou sám zahajoval bylo po celý set kapely v plném proudu. U tracku Reflections se ztrahla doslova smršť a publiková euforie tryskala všude kolem. Byl jsem správně naladěný, zpěvák Tom mě zdravil i před vystoupením, to už jsem si koupil mc kazetu "Spiritual Exodus" a nášivku. Po vystoupení jsem se bavil ještě s kytaristou Ondrou a následně opětovně s Tomem Skořepou na téma Voivod a celkově i o hudbě 80, let. Takže jsem následně ještě dostal dárek CD "Digitotality", název CD hovoří za vše. O tom se zase vyjádřím někdy později. Gore-Grindoví, Přerovští chlíváci Spasm projeli svůj tradiční set se vší parádou. Takže pogovačka pokračovala dál. Taky jsem si uvědomil, že na léto potřebuji nové plavky. Lidi se bavily i u závěrečné formace večera nebo spíš už noci kultovních tuzemských hvězd grindcoru Ingrowing. Vlastně i když tam bylo jen kolem stovky lidí, tak bylo krásně veselo. Všechny kapely zahráli skvěle a lidi si po sobě i vesměs uklízeli. Čas uplynul jako voda většina z nás už má méně vlasů, nebo šediny, ale muzika nás stále baví a spojuje. Příjemně naladěni i opivnění jsme se vraceli zpět k našim domovům a tradičním povinnostem. Doufám, že bude i Třetí ročník Metal Blood Fest. Už teď se moc těším a zároveň si myslím, že zájem poroste.

Napsal: Bob Lučan DekadenteMorfin

Hodnocení: nejlepší 1 2 3 4 5 odpad

Facebook Twitter

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno

Komentování tohoto článku je uzamčeno.

Jméno:
Heslo: