Sepultura, Sacred Reich, Crowbar
22.10. 2022 MOR Café Zlín
V sobotu se ve Zlínském MOR Café odehrál věčírek legendárních kapel Sepultura, Sacred Reich, Crowbar. Statut kultu už si zaslouží v podstatě každá z těchto dlouholetých formací působících na metalové scéně. Stavili jsme se ještě u nás ve Zlínské Kozlovně na pivo, protože na místě byl opravdu slušný nával. Včetně ohraničné VIP zóny a drahého piva, na které byli navíc dlouhé řady, ale to jsou asi, když jde o takové soubory jen "kosmetické" vady. Po vstupu jsme se téměř okamžitě přemístili do sálu, kde už se připravovali Crowbar. Možná každý si přišel tak-říkajíc na to svoje, ale v zásadě hráli skvěle všechny kapely.
Start byl opravdu syrový. Sludge metaloví Crowbar z Amerického New Orleans nadrtili co by první kapela do publika svůj těžkotonážní sludge metal průřezem svých zásadních tracků. Kytarista a zároveň zpěvák Kirk Windstein a jeho kumpáni zvládli svůj časově omezený set dokonale. Proháněli se tady hardcorové i doom metalové rify. Kapela je na scéně už přes třicet let a Kirka to prostě stále baví, jeho láska k hudbě byla i podtržena old schoolovými kérkami, logem Saint Vitus a dalšími. Jinými slovy, ten kdo má rád muziku ve stylu Down nebo Eyehategod, musel se chvět blahem. Další na řadě byla Americká thrashmetalová stálice Sacred Reich se sídlem ve Phoenixu v Arizoně, která vznikla v roce 1985. V MOR Café zazněli zásadní kousky téhle bandy, včetně páté, tuším zatím poslední studiovky: Awakening. Řezavé až groove metalové kytary rozhýbali naplněný klub až po strop. Při takovém válu jako Independent jsem se cítil opravdu nezávislý na systému, snad jenom na samotné muzice. Předák: Phil Rind se stále usmíval a komunikoval s publikem a zároveň už navnaďoval lidi na poslední kapelu tedy zlatý hřeb večera Sepulturu.
Brazilší matadoři do toho opravdu šli po hlavě a publikum úplně šílelo, včetně mě samotného. Derrick Green tradičně v kratěsech i nátělníku chrlil do rozvášněného publika jeden hit za druhým, jako Roots Bloody Roots, Territory nebo Refuse/Resist kdy lidi doslova skákali do rytmu. Chvíli to byla mezi lidmi brazilsko-šamanská akrobacie, tance vyskakování a pod. a taky se dostalo na old school thrash-death metal kultovní tahák Arise z devadesátéhoprvního roku. Sám jsem vykřikoval Old School, což Derrick vyslyšel a zopakoval a následně do lidí aplikoval. Rozeskandovával jsem i publikum kolem, jako za mlada. Zaznělo mnoho písní a samozřejmě taky poslední deska Quadra. Andreas Kisser to s kytarou opravdu umí a Paulo Jr., tam bublala basa jako když se vaří Kapybara v indianském kotli. Derrick Green se neustále po každé skladbě ukláněl a posílal až do poslední chvíle pozitivní energii všem zůčastněným. Co napsat závěrem až na drobné organizačný výtky, to byl opravdu skvělý troj-koncert. Následně jsme se spocení, lehce opivnění, ale velmi spokojení a nabití energií odebrali ke svému domovu.
Napsal: Bob Lučan
2024 ©