Crüxshadows v Praze
Autor: Nephilim
Po půldruhém roce Praha znovu přivítala floridské The Crüxshadows.
Přestože poslední pražský koncert proběhl teprve před půldruhým rokem, sestava kapely doznala výrazných změn. Nově se na pódiích objevují hned dva noví houslisté, David Wood a Johanna Moresco. Kytaru nyní obhospodařuje divoženka jménem Valerie Gentile a post druhé tanečnice a doprovodné vokalistky přijala dlouhodobá fanynka CXS Sarah Kilogore. Ještě se sluší doplnit, že frontman Rogue a tanečnice Jessica uzavřeli na sklonku loňského roku společné manželství.
Do Rock Café dorážím už někdy před sedmou, kdy dole v sále ještě probíhá zvuková zkouška. Nikoliv proto, že bych byl tak natěšený na večerní vystoupení, naopak na mne CXS před pár dny na Castle Party působili přinejmenším rozpačitě. Ale vítám možnost využít středeční koncert právě jako afterCastleparty, probrat čerstvé zážitky a podělit se s ostatními účastníky akce. I z tohoto důvodu vynechávám vystoupení předskokanů Tear a do sálu přicházím až těsně před začátkem setu CXS.
Sotva si stačím koupit první pivo a otočím se od baru, povědomá silueta přede mnou si zapíná signální světýlka na pažích a upravuje mikrofonové hands free. Na potemnělou scénu ozdobenou logem a mottem „Live, Love, Be, Believe“ přichází zbytek skupiny a může se začít.
Dle předpokladů se první polovina vystoupení The Crüxshadows nese ve znamení novější tvorby (Sophia, čerstvý singl Immortal). Od počátku jejich setu je znát, že CXS jsou především klubovou kapelou a charakteristická „ananasová“ Roguova kštice se energicky pohybuje po celém prostoru jeviště i hlediště. Zhruba stopadesátihlavé publikum se téměř okamžitě spokojeně kolíbá do tanečních rytmů a nikomu nijak zvlášť nevadí občasné výpadky basů. Dvojité housle rozveselují už tak pozitivní sound a umocňují chytlavost skladeb. Pódiové prezentaci vedle obou tanečnic vévodí především nová kytaristka. Právě díky častým výletům Rogua do publika se vystoupení nese v jakémsi kamarádském duchu a více než klasický koncert připomíná darkwave party uspořádanou u někoho doma. Poté, co dojde na bouřlivě přijatou Deception, začínám nervózně sledovat čas s obavami z policejní hodiny. Koncert výtečně graduje (Dragonfly, Birthday). Když se s úderem desáté rozezní tóny skladby poslední skladby setu (Winterborn) tančí v klubu snad každý.
Přesto stále postrádám jednu skladbu a překvapivě na ni ještě dojde. Při přídavkové Marilyn, My Bitterness, která je ideální tečkou za nadupaným večerem, je Roguem část publika pozvána na pódium na společný tanec. Akt souznění je završen – finále si užívá i barman, který na začátku ostentativně dával najevo svou lhostejnost k dění v klubu.
I poté, co doznívá vlastní produkce, se kapela neodporoučí. O společné fotky a autogramy je mezi návštěvníky klubu velký zájem a Rogue a spol. se dál a dál trpělivě usmívají do objektivů ještě další hodinu. Pokud mám koncert charakterizovat nějakým přízviskem, bude to pravděpodobně „příjemný“, nebo „kamarádský“. I páté vystoupení The Crüxshadows u nás nezklamalo.
Na závěr jedna otázka: Je mezi vámi, fanoušky The Crüxshadows někdo, kdo absolvoval trojboj jejich koncertů Castle Party/Rock Café/Sázavafest?
Ještě doplním, že redakce CzS pořídila po skončení koncertu rozhovor, který vám v brzké době také přineseme. ...
2024 ©