Rozhovor s Petrem Štěpánem - část první
Přinášíme vám první část našeho obsáhlého rozhovoru s leaderem ikony českého gothic rocku, Petrem Štěpánem, který jsme udělali u příležitosti návratu XIII. století po čtyřech letech opět na scénu. ...
Autor: Ezechiel
CZ Sanctuary: Ahoj Petře, první otázka je asi jasná – jak se cítíš po čtyřech letech opět na scéně? Pracuje nervozita, nebo si to užíváš?
Petr Štěpán: Teď už jsem ve fázi, kdy si to začínám užívat…i když to samozřejmě byla strašná práce dát kapelu znovu dohromady.
CZ Sanctuary: Po internetu koluje celá řada zvěstí a teorií o tom, proč jste se v roce 2004 odmlčeli. Oficiální verze zněla „hlasové problémy“, byl to jediný důvod k pauze?
Petr Štěpán: Ony se ty důvody tak trochu prolínají. Byly v tom jak soukromé záležitosti (úmrtí a zdravotní problémy v rodině), tak ty moje hlasivky. Mám za sebou dvě operace krku, kdy mi operovali hlasivky a vazy, takže nic příjemného. Chtělo to klid a nějakou rekonvalescenci.
CZ Sanctuary: Hlavní věc je, že jste zpátky. Můžeš nám trochu představit novou „Třináctku“?
Petr Štěpán: Jasně. Když jsme se rozhodli dát XIII. století opět dohromady a podařilo se i sehnat zkušebnu, začali jsme shánět lidi, se kterými bychom mohli spolupracovat. Baskytary se chopil Mirek „Palda“ Paleček, a přes velké problémy s hledáním klávesačky jsme nakonec přijali Janu Havlovou.
CZ Sanctuary: A proč jste se rozhodli sáhnout po nových tvářích do kapely?
Petr Štěpán: Těch impulzů bylo víc. Byli jsme už trochu unavení a hlavně jsme spolu hráli dlouho – poslední sestava držela pohromadě přes sedm let, a za tu dobu se spousta kapel stačí i rozpadnout. Na předešlou sestavu XIII. nedám dopustit. Bylo to skvělé období, rád na něj vzpomínám. Hodně jsme toho společně prožili, odehráli dost koncertů a natočili pro mne zásadní alba „Metropolis“ a „Vendeta“.
CZ Sanctuary: Nejde se nezeptat, jaké jsou tedy plány v nové sestavě…
Petr Štěpán: Teď máme před sebou dohromady pět koncertů. Vystupujeme každé tři týdny až do léta, pak jedeme na Castle Party, za což jsme moc rádi. Na podzim pokračujeme s hraním až do zimy, přes kterou nejezdíme.
CZ Sanctuary: Takže se teoreticky můžete v průběhu zimy věnovat natáčení nové desky…?
Petr Štěpán: Takhle – když jsem oznámil, že se skupina zase dala dohromady, zvedlo to nečekanou, obrovskou vlnu zájmu, která nás úplně zvedla ze židlí. A toho si samozřejmě všimla i firma, takže jednání o novém albu jsou na docela dobré cestě. Pokud to dobře dopadne, měli bychom do zimy začít album točit, ale rozhodně není ještě nic stoprocentního, udělat dobrou desku je strašně moc práce. Snažím se být stále aktivní, což se dalo poznat i v době, kdy jsme se XIII. stoletím aktivně nehráli – nezahálel jsem, a tak byla realizovaná dvě DVD XIII., podnítil jsem vydání dvou CD alb: „Vampire Songs“ a „Gold“, napsal jsem hudbu ke dvěma divadelním představením W. Shakespeara, připravil k vydání 3. verzi Knihy Nosferatu, natočil jsem singl „Iglau“…To je přece spousta práce.
CZ Sanctuary: Právě na „Iglau“ jsem se chtěl zeptat – pokud vyjde další deska XIII. století, bude na ní tenhle song?
Petr Štěpán: Ne, „Iglau“ se teď objevila jako bonus na CD „Land of Bizzare“, které vyšlo v remixované a remasterované verzi k limitované edici „Knihy Nosferatu“. K té čtenáři dostanou kromě zmíněného CDčka i fotografii, můj podpis a vlastnoruční unikátní číslo výtisku.
CZ Sanctuary: Kniha Nosferatu je v Čechách dnes již téměř kultovní záležitostí, o čemž svědčí její již třetí dotisk. To Tě musí jako autora těšit…
Petr Štěpán: Samozřejmě, že mne to těší, ale přiznávám, že už to tolik neprožívám. Už to pro mě není tak důležité. Užil jsem si s touto knihou dost, a nyní ji chápu už jako jakousi relikvii, která se stala neodmyslitelnou součástí gotického žánru.
CZ Sanctuary: A máš další spisovatelské ambice?
Petr Štěpán: Nerad bych byl nějak konkrétní, ale mám rozepsané dvě knihy. První je kniha básní, povídek a textů, které dosud nebyly nikde publikovány, doplněné fotografiemi mé přítelkyně. Druhou knihu už mám rozepsanou déle, a je to spíše na filozofické téma – existencialismus, krize vývoje člověka, jeho výskyt ve společnosti, kataklysmaty, vývoj, evoluce a podobné věci.
CZ Sanctuary: To zní zajímavě. Ale pojďme zpátky k hudbě – jak to v současné době vypadá s Tvými projekty „Hindenburg“ a „Nocturama“?
Petr Štěpán: Bohužel jsem je zatím musel dát k ledu, protože se jim momentálně nemůžu věnovat. Hudbu připravenou mám, ale třeba „Hindenburg“ je poměrně náročný a nákladný projekt a navíc mi do něj chybí spojenec. Nerad bych prozrazoval víc, než už se ví, tedy že by to měl být dvou, až trojčlenný projekt, který si bude pohrávat se syntetizátory. „Hindenburg“ bude především studiový projekt, který občas veřejně vystoupí. Materiál je připravený i pro „Nocturamu“, ale tu jsem musel dát k ledu už úplně, protože bych na ní vůbec neměl čas. A sedět, jak se říká, jedním zadkem na třech židlích se nedá, zvlášť, jestli se teď bude hodně koncertovat. Ono se to možná nezdá, ale koncert jednou za tři týdny je pro nás dost, a já se nechci strhat, nebo podstupovat další operace. Navíc pokud by se začalo dělat album s kapelou, chci se věnovat primárně XIII. století, pokud o něj bude i nadále zájem…
CZ Sanctuary: To určitě bude, a nejen v Čechách. Minimálně v Polsku jste legendární kapelou, o čemž jsme se přesvědčili na vlastní kůži, když jsme na loňské Castle party museli přes angličtinu překládat Polákům texty XIII. století…
Petr Štěpán: To mne celkem těší, protože se mi zdá, že lidi už ty texty vlastně ani moc neposlouchají. Paradoxně v Čechách mám pocit, že moje sdělení k posluchačům příliš nedorazí. Tím je tedy nechci podceňovat, ale ani přeceňovat. Je zvláštní, že v Polsku je ten zájem větší…ale oni se vůbec zajímají o Čechy daleko víc, než Češi o Poláky. Proto jsem rád, že zrovna tam se naše tvorba líbí, protože oni tolik nesoudí, tolik nepomlouvají, tolik nechytračí, a když je něco na hudbě zaujme, tak ji zkrátka přijmou a neřeší to. A to je třeba vidět i na té Castle Party – to je úžasné setkání, na kterém nikdo nikoho nepotřebuje hodnotit, a tak jsou všichni v pohodě. Nikdy jsem tam nezažil nějaký incident, nebo tak.