AKTUÁLNÍ ROZHOVOR S PETREM ŠTĚPÁNEM II. ČÁST

Rozhovor s Petrem Štěpánem - část druhá

Druhá polovina našeho rozhovoru s Petrem Štěpánem ze XIII. Století, který jsme pořídili na letošní Nosferatu Night. ...

Autor: Ezechiel

CZ Sanctuary: Tím jsme tedy nakousli téma české scény. Sleduješ nějak její vývoj?

Petr Štěpán: Přiznávám na rovinu, že ne. Jednak na to nemám čas, a jednak mne už jen máloco z toho nadchne. Jsem z generace, která si hodně vybírá, a navíc to ani nestíhám sledovat. Maximálně mám povědomí o zahraniční hudbě, kde mne poslední dobou zaujali Star Industry, kteří patří k těm kapelám, které vznikly kolem 90. let jako „second generation“, navazující třeba na Sisters of Mercy, nebo The Cure. Obecně z toho, co se vydává, moc nadšený nejsem. Spíše jsem přesvědčený, že vychází hodně braku a hodně špatných kapel a mizerných desek. Je to můj názor, možná s ním někdo nebude souhlasit, ale to je mi víceméně jedno. Nevím, co je to za divnou módu nazývat gotikou úplně všechno – někdo si koupí syntetizátor, zapne ty nejhloupější přednastavené taneční rytmy a muzikantem může být kdejaký trouba. Ne že by to lidi nepoznali, ale přesto je vliv tady toho kýče tak obrovský, že posluchače nakonec převálcuje. Když se bude něco točit pořád dokola, lidi to nakonec skousnou.

CZ Sanctuary: K tomu mne napadá – vy jste se nikdy netajili svým nesouhlasem se zatahováním metalového žánru pod pojem „gothic“. Jak třeba vnímáš styly jako industrial, darkwave, electro a další, které se teď někdy jako „gothic“ označují…vadí Ti to, nebo je Ti to jedno?

Petr Štěpán: To mi vůbec nevadí. Industrial, jako jsou pro mne třeba Laibach, byl vždycky super, i když jsem poslouchal hlavně gothic/dark hudbu jako Killing Joke, Fields of The Nephilim, klasické pionýry Bauhaus, nebo Siouxsie and the Banshees…s tímhle zkrátka nemám problém. Taky jsem si všiml nárůstu horropunkových kapel, jako jsou třeba Shadow Reichenstein. Oni sice většinou nejsou nějací extra muzikanti, ale když jim to jde, a umí do toho dát energii a tuhle příjemnou tématiku, tak je to pecka. Tady to ale přesahuje hranice hudby, to už je i styl života, který se od toho nedá nějak odtrhnout….stačí, když se koukneš, jak ty kapely vypadají a jaké zjevy na ně chodí…je to otázka komunity, a je mi to sympatické.

CZ Sanctuary: S tím souhlasím, ale možná jsme se trochu odchýlili od otázky. Myslíš si, že nazvat tyhle „černé“, nebo „strašidelné“ styly jako „gothic“ je vývoj, nebo chyba?

Petr Štěpán: Já nevím. Shodli jsme se s pár přáteli, se kterými „jedeme“ na scéně už tolik let, že vlastně není důvod nazývat to všechno „gothic“. Je to takové divné. Ano, ono to slovo dobře zní, dobře to prodává, ale že by to přidávalo na nějaké umělecké hodnotě, to si nemyslím. Já vím, že každý může namítnout: „tak mi tedy řekni, co to ten "gothic“ je", ale já se ho stejně tak můžu zeptat: „tak mi popiš červenou barvu“. To prostě nejde. Některé věci musíš vidět a cítit, abys pochopil…ono to zkrátka není jenom o tom kupovat si CDčka… A pokud pro někoho ano, a řídí se podle katalogu, pak si ty přidružené žánry pod nějakou hlavičku „gothic“ klidně může přidat. Ale takoví lidé by nepoznali co je gothic, i kdyby to měli přímo před nosem.

CZ Sanctuary: A Ty osobně pořád „žiješ scénou“?

Petr Štěpán: Já v podstatě od svých 25 let žiju stále stejným stylem života…(smích). Ne, to myslím vážně a vážím si toho, že je mi to umožněno. Dřív jsem toho ale sledoval daleko víc, dneska už si vybírám a už jdu třeba jen na koncerty interpretů, kteří mne hodně zajímají. Ale jinak žiju stále stejně…

CZ Sanctuary: A který z těch koncertů Tě za poslední dobu nadchnul nejvíc?

Petr Štěpán: Killing Joke…ty mne naprosto dostali. Naprostá pecka, a moc mne mrzí, co potkalo jejich baskytaristu Paula Ravena, který dostal ve svých 43 letech infarkt ve spánku a už se nezvedl – je to asi čtvrt roku co zemřel. Toho je škoda. Jinak mne mrzí, že jsem se nedostal na The Cure, nebo na Mission do Vídně… no a teď se těším na Nicka Cavea a nesmím zapomenout na Laibach – to je moje srdeční záležitost.

CZ Sanctuary: Když už jsme u Nicka Cavea, nemůžu se nezeptat, jestli Tvůj projekt „Nocturama“ nějak souvisí právě s tvorbou tohoto umělce…

Petr Štěpán: Já nemám rád, když to lidi berou doslova, takže ne. Je to spíše jakási odvolávka, protože by to měly být hlavně klavírní balady s lyričtějším doprovodem, takové komornější těleso, ale tím veškerá podobnost končí.

CZ Sanctuary: A lákalo by Tě to dělat živé prezentace jako kapely typu Persephone? Vystupovat s „Nocturamou“ třeba jenom po kostelech, nebo hradech čistě akusticky?

Petr Štěpán: To já bych si zase až tolik nevybíral na jakých místech – ale pro jaké publikum. Asi bych s tím nelezl do každého klubu a rozhodně by „Nocturama“ nebyla tak snadno „k mání“ na koncert. Uvidíme, jak na to bude čas kvůli koncertům se „Třináctkou“.

CZ Sanctuary: Když už jsme se zase tak pěkně vrátili k XIII. století – co si myslíš o mladých českých gothic rockových kapelách, které se přiznávají k inspiraci právě Tvojí tvorbou? Těší Tě to, nebo si myslíš, že by si spíš měli hledat svou vlastní cestu?

Petr Štěpán: Že by se někdo takhle otevřeně hlásil k nějakému našemu „odkazu“, o tom nevím. Vím, že nám kapely kradou písničky, nebo je hrají a ani to neohlásí, toho jsem si moc dobře vědom, ale o tom, co říkáš, slyším prvně. Ale nevidím v tom rozhodně nic špatného, my jsme taky psali do bookletů poděkování The Sisters of Mercy a jiným. Já si myslím, že je dobré mít nějaký vzor, ale zároveň je dobré se od něj časem odpoutat a jít si svou vlastní cestou, jinak se stáváš falzem. Ono se to lehko říká, ale málokdo to doopravdy dokáže.

CZ Sanctuary: To téma „hraní vašich písniček bez ohlášení“ mi připomnělo – slyšel jsi předělávky XIII. století od brněnských „Morčat na útěku“? Přijde Ti to vtipné, úlet, nebo jak to vidíš?

Petr Štěpán: Nepřijde mi to ani vtipné, ani úlet, přijde mi to ubohé. Oni prostě nejsou schopní sami stvořit nic kvalitního, tak dělají takovouhle sračku. Už se na to doptávala i firma. Jde totiž o nepovolený zásah a manipulaci s textem díla chráněného autorským zákonem – jak mi bylo sděleno. A když zjistila, že ty naše věci vyšly i na jejich CD… myslím si, že budou mít kluci ještě docela malér. Lidi už mi o tom dříve říkali, že je to děsná sranda, tak jsem se ptal proč…že se třeba smáli…a já jsem se nesmál…(smích). No ne, tak hlavně je to strašný žrout energie řešit takovéhle věci…

CZ Sanctuary: Dobře, necháme to být, už jsem Tě zdržel dost dlouho, takže díky za rozhovor – máš nějakou tečku na závěr?

Petr Štěpán: Nic zvláštního. Jsme prostě rádi, že jsme zpátky.

CZ Sanctuary: Držíme palce a těšíme se na viděnou!