“Ať už lítá netopýrek z DekadenteMorfin, nebo ze Sanctuary, stejně se nakonec vždy oba usadí ve stejné jeskyni.“ Citace Boba Lučana, kterou ukončil svůj příspěvek do třetího čísla novin Trubadúr nazvaný Rehabilitace duše–gotické příměří, mě oslovila natolik, že jsem její dekadentní video verzí (by Jižní svahy Zlín) zakončil dokumentární film o třetím ročníku Magické noci trubadúrů nazvaný Slyšte, jak nám děti noci hrají. Bob je stálice scény, některé jeho myšlenky, metaforicky řečeno, by se mohly tesat do masivů skal, aby tu jisto jistě zůstaly, jako poselství o tom, co byla v našich časech čistá láska k hudbě a umění. Bez pokecu se zlínským bohémem bych čtyřku Trubadúra nepovažoval za kompletní. Vinyl se začal otáčet, jehla zapadla doprvní drážky, kafe vydechuje páru, a na scénu přichází potetovaný týpek s kloboukem do čela, aby se vyzpovídal ze svých aktuálních hudebních vášní.

1. Ave Bobe. Jaké dění na hudební scéně tě v poslední době potěšilo?

Bob: Předně děkuji za rozhovor do Trubadůru, a teď k první otázce. Oslovila mě široká paleta, současných takzvaných post gothic kapel, ale i alternativních rockových muzikantů. Řekl bych, že stále něčím žiji, a něco objevuji. Přesto to základní jádro zůstává stejné. Každopádně z těch novějších kapel, ať už je to gotika, post punk, alternativní rock, ale i taková ta "post goth klubová scéna" se mi líbí kapely jako: The Slow Readers Club, The Exploding Boy, Principe Valiente, Geometric Vision, z těch temnějších například Portugalští Iamtheshadow…

2. Tvá sbírka hmotných nosičů je obrovská a obdivuhodná?

Bob: Děkuji, ale myslím, že v tomhle případě ani tak nejde o kvantitu, jako o kvalitu. Mám mnoho oblíbených kapel v originálních nosičích ať už jde o cd nebo vinyl. Některých si vážím o to víc, že jsem je sháněl v době kdy bylo všechno řekněme složitější.

3. Máš to své neuvěřitelné „Dekadentovo dědictví“ spočítané?

Bob: Nemám, vlastně kdysi jsem měl, bylo to asi kolem 10 tisíc titulů. Dnes, ale vůbec nevím, každopádně vždycky vím, kam do poličky sáhnout, když něco hledám. Samozřejmě pokud vám tam přítelkyně zrovna neutírá prach. To se mohu ozvat ve stylu. "Můžeš mi laskavě říct, kde mám svoji kolekci House Of Usher?" hi,hi...

4. Které „kousky“ ve sbírce, považuješ za nejcennější?

Bob: Myslím, že tuhle otázku si mě už kdysi asi před patnácti lety pokládal. Jak bych odpověděl dnes. Nejspíš to bude kompletní CD kolekce Davida Bowieho, včetně velkého množství vinylů, kolik přesně nevím, to bych musel spočítat. Dále například Christian Death, ať už z období Rozze i Valora, bude to kolem třiceti nosičů, řadovky, bestka, live včetně DVD a některých vinylů. Nedávno jsem obdržel od kamaráda Vlada krásný vinyl Bauhaus 1981-1983, jde o singlovou kolekci, ze které mám úpřimnou radost.

5. Máš nějaký nosič v hledáčku, nějaký sběratelský sen?

Bob: To si mě trošku zaskočil sen snad vyloženě ani nemám. Dnes se dá většina věcí sehnat. Jde spíš jen o ty částky, některé jsou poměrně vysoké. Určitě mám spadeno na vinyly některých jazzových hudebníků, a doplnit kolekci LP glam rockové legendy Roxy Music.

6. Magická noc trubadúrů nese podtitul Chrám Fénixů, a také zde bude vzpomenut Karel Kryl. Máš nějaký vztah k tomuto písničkáři, básníkovi?

Bob: Pokud jde o pana Karla Kryla každopádně tenhle nezaměnitelný písničkář ve svých textech předběhl dobu, a mnohdy se jeho smutné proroctví naplnilo. V určitém ohledu si ho vážím, ale specifický vztah k němu vyloženě nemám.

7. budou programově akcentovány mediální manipulace. Bobe, jak vidíš stav dnešního světa?

Bob: "Ilumináti tahají za nitky přes politické elitky." Moje jediné štěstí je, že jsem duchem někde v mnoho-vesmíru, protože komentovat dnešní svět by bylo na další, a delší téma. Každopádně banky, reklamy a honba za materiálním bludem dělají z lidí naprogramované stroje. Tlak systému už je pro ně tak přirozený, že tomu dokonce sami věří, že díky mocenské zbrani, která má název peníze budou lepší. Jen ti samí lidé zapomínají, že peníze lidi udržují nejen v blahobytu, ale i ve strachu. Jedno je jisté, na druhý břeh si sebou stejně ty materiální krámy nevezmeme. Myslím, že mnohem silnější je zanechat zde po sobě aspoň nějaké slova, myšlenku. Takový odkaz je pro mě silnějším symbolem.

8. Obdivuhodná je tvá široce rozkročená „fanzinová“ výdrž, jsi takový gothic rockový F.L.Věk, cítíš se tak?

Bob: Vidíš to by mě nenapadlo, ale je to opravdu hezké přirovnání. Ta čeština je opravdu nádherná, dají se z ní tvořit doslova zázraky. Což mi připomíná, že možná na tom něco bude, protože i do takzvaných všedních recenzí se snažím vnášet poetiku, a aspoň menší koncepční linku. A to vše za podpory mých komplikovaných souvětí, které se docela špatně kopírují hihi. Pokud jde o výdrž, tak když se mi nechce nepíši. Ona se ta "mrcha" a láska v jednom múza zase objeví.

9. Hmotný nosič, časopis versus digitální prostor? Přijde mě, že ty si sám pro sebe objevil harmonii analogového a digitálního světa?

Bob: Tak tohle je hned několikasmyslná otázka. Pokud jde o klasické čtení určitě kniha případně časopis, noviny. Potom je tady to, ale když jde o určité studium, například přednášky o vesmíru, přírodě využívám internet youTube, Google atd. Co se týká hudby, tak je to zcela jasné jednoznačně upřednostňuji vinyl, ale ne proto, že se vrací, ale proto, že mě analogový zvuk lahodí nejvíc mým uším a i očím, co se týká masivního obalu, který si zadá téměř s u měleckým obrazem. Pochopitelně využívám i digitalní zvuk, a poslouchám hudbu i s cd nosičů, mám jich opravdu hodně. S YouTubu poslouchám muziku minimálně, protože mě ruší tamní reklamy. Mám rád svůj vlastní nosič, který si mohu osahat. YouTube využívám spíš na již zmíněné přednášky a dokumenty.

10. Těšíš se na šustění stránek a vůni trubadúrského novinového papíru u kafíčka na Jižních svazích? Jak dlouho to jěště vydrží Mohykáni?

Bob: A víš, že těším a to zmnoha důvodů. Především proto, že podobně jako je tomu u vinylu, i Trobadůr co by noviny má své nezaměnitelné kouzlo, protože klasické, tištěné hudební noviny tady jiné nejsou, o to je to zajímavější, když jde o gotiku. Dalším dobrým aspektem je i poměrně dlouhý prostor čekání na další díl. Myšleno, že potom už se na to člověk i těší, takže o fádnosti nemůže být řeč. Mohykání vydrží na věky, podívej se na sebe, zase chystáš další Noc Trubadůrů. Sanctuary jsou tady mnoho let včetně gothic fans. A můj netopýrek DekadenteMorfin na stříkačce stále střeží temně hudební svět. To, že jsi mi zaslal otázky 24.7 na moje 46 narozeniny, je toho jasným důkazem, že mě to musí bavit. A to jsem chtěl dnes odpočívat. "To si ještě vyřídíme"

Závěrem bych rád poděkoval všem příznivcům DekadenteMorfin i Trubadůru za jejich neutuchající přízeň.

S pozdravem Bob Dekadent.