TRANSYLVÁNIE

Transylvánie očima Jonathana Harkera

Ta krajina, ta země je rozmanitá, bohatá a zahrnuje v sobě snad všechny krásy světa. Tu zahlédnete nějaké roztomilé malé městečko, tam zase starodávný hrad vybudovaný na vysokém kopci. Můžete zde sledovat divoké, dravé řeky a jejich proud nebezpečně blízko říčním břehům. V horách lze vidět velmi často prudce tekoucí potoky, které stékají z nekonečných výšek divokých rozeklaných skal do tajemných a bezedných údolí. Oblast, ležící na hranici tří temných států Transylvánie, Moldávie a bukoviny je místěna v samotném středu rumunských Karpat, nejdrsnější a nejméně prozkoumaný kout Evropy. Plno středověkých měst, obehnaných vysokými hradbami v pustině borgonského průsmyku se žádný smrtelník nechce dlouho zdržovat.

Sedmihradsko, Transylvánie a západní Karpaty

Transylvánie vyvolává u nezasvěceného člověka zavádějící asociace, představí si nejspíš obrovská liduprázdná údolí, pokryta ledem a sněhem, kde se ozývá vytí vlků a v bledém měsíčním světle se z cimbuří hradu na strmé skále snáší dolů stín obrovského upíra, hraběte Draculy.

Představí si zemi medvědů a sedmdesátikilových vlků takových, kteří žijí snad jen na Kavkaze, krkavců, netopýrů a dalších roztomilých zvířátek. Plno nejen goth hudebníků se nechalo inspirovat v textech vlkodlačími historkami a temnými vizemi o nesmrtelnosti. Stylově jsou tyhle sobory označovány jako goth vamp rock.
Tyhle vesměs starší americké kapely hrají každý rok na obrovském Dracula – festu v Anglii, který se pořádá u příležitosti vydání knihy Brama Stokera Dracula.

Temešvar (Timisoara)

Rumunské město Temešvar prožilo za svou krátkou existenci opravdu hodně. Bylo založeno prakticky až v 18. století za Rakousko-Uherska jako posádkové město.

Západní Karpaty

Znalci tvrdí, že Západní Karpaty jsou nejkrásnější horskou partií v Rumunsku. Rozhodně o nich platí, že jsou nádherně liduprázdné. Obrovské horské vrcholy nejsou těmi dramatickými divokými masívy, které známe z jižních Karpat. Je zde plno impozantních hustých lesů a krásných útvarů, jeskyní. Skrývá se zde také druhý největší podzemní ledovec (7 500 metrů krychlových) na světě. I v létě panuje v jeskyních chlad.

Filmy, horory

Nutno připomenout všechny filmové verze Drákuly, zvláště tu s Bellou Lugosim, která bývá nejoblíbenější, vzpomeňme Petra Murphyho nebo našeho Petra Štěpána, jimž byl Bella Lugosi hereckým vzorem. Já osobně mám nejraději verzi s Klausem Kinským UPÍR NOSFERATU, kde je vše velmi autentické, což už moderní hollywoodské vymoženosti uplatněné ve zpracování s Gary Oldmanem z roku 1992 mírně narušují.
Hodně oblíbený je i film The HUNGER s Davidem Bowiem a Catherin Deneuve , kde se v úvodu mihne i Peter Murphy z kultovních Bauhaus, nebo klasika typu JÁMA A KYVADLO na motivy románu E. A. Poea, kde roli Torquemada ztvárnil Lance Henriksen. Byla to pocta E. A. Poeovi od režiséra Stuarta Gordona. Takový sestup do pekel.
Dále vzpomeňme na film The CROWN – Vrána s hercem Brandonem Lee, který tragicky zahynul. Myslím, že skvělou atmosféru dotváří i Johny Deep ve filmech Devátá brána, Libreto.
Všichni určitě netrpělivě čekáme na verzi Alžběty Bathoryové od skvělého slovenského režiséra Juraje Jakubiska, kterého velmi obdivuji už od filmu Nejasná zpráva o konci světa.
O hraběnce bylo v minulosti natočeno nejspíš více snímků. Já vím jen o CONTES IMMORAUX (Nesmrtelný příběh), který v Paříži žijící polský režisér Walerian Borowczyk natočil roku 1974. Tenkrát hrála hraběnku Bathoryovou módní návrhářka a společenská hvězda Paloma Picasso, dcera slavného malíře Pabla Picassa.

Bob