Ador Dorath - Symbols
Recenze alba kapely Ador Dorath, kapely která už dávno objevila svoji identitu. Autor článku píše, že jejich "zvuk je jako víno". Pojďme se na jejich produkt podívat blíže.
Tak jsem poprvé na vlastní kůži zkusil, co je to psát recku narychlo. Doslova za minutu dvanáct, tedy den před tištěním samotného zinu, mně dorazilo od Shindyho dlouho očekávané CD mých milovaných Ador Dorath a i když tím asi hodně riskuji, chci vám prostě o tomto albu něco říct hned a nenapínat vás až do dalšího čísla. Nejsem totiž schopen říci, zda jsem tohle album dobře vstřebal a proto moje kritika bude do možné míry ne zcela objektivní (samozřejmě v rámci subjektivních názorů samotné podstaty recenze :-), ale co, pokud vám to přijde jako zaujaté plácání, budiž. Věřím ovšem, že až budete mít tu čest si desku poslechnout, dáte mi za pravdu. Ve výborně zpracovaném obalu, jenž činí decentní grafické zpracování s (pro skupinu typickými) dřevoryty a mystickými ornamenty, kompletní texty a VÝBORNÁ fotka skupiny, jest zabalen další důkaz o tom, že se nám v ČR zrodila atmo-blacková formace, jenž si hravě zadá se všemi světovými velikány. Booklet je navíc vytištěn na stylově zvoleném papíře. Už při první debutní desce „Adon Nin Edeleth Ador Dorath“, jenž vyšla původně v roce 2002 samonákladem kapely a v roce 2004 se o její re-edici postaral sám Shindy, dokázala všem velice sebevědomě dokázat, jak obrovský talent se skrývá v těchto česko-těšínských muzikantech. Mě se navíc do srdce vkradli tím, že se jejich hudba připodobňuje tvorbě starých a dobrých CRADLE OF FILTH, ortodoxní ug blackaři prominou, je to jen jisté přirovnání.
Nová deska čítající deset hudebních kompozic včetně jednoho instrumentálního bonusu vás na tři-čtvrtě hodiny pohltí, za předpokladu, že nejste omezeni na jednoduchost a máte rádi experimentální kombinace atmosférického blackmetalu – takřka operního zpěvu a řady syntethizátorů či violincella. Druhá deska navíc experimentuje s více pomalejšími polohami a i když dojde na řadu „blackmetalových sypaček“, více prostoru, zde dostal Lenčin nádherný zpěv a takřka gothicko-doom metalové nálady. Pokud bych měl vyzdvihnout nějaké skladby, tak to bude jednoznačně sedmička „Balance“, absolutní hitovka, jenž mě nadchla už při ochutnávce na CD kompilaci Brutal Assault vol. 10. (na téhle skladbě se vyřádili opravdu všichni, od zpěváka, violončelistu, přes bubeníka, bassáka Kamila Kottka až po Martina Rožka – klávesy, syntetizátory), dále například „Desert“, kde právě Lenka zpívá sólo plouživou píseň. Nesmím opomenout zpěv Ivoše Doseděla, jenž překvapil již na první desce a i zde se nebojí svůj výborný vokál střídat do více poloh. Tahounem celé kapely je bubeník Zdeněk Čepa, který vystřídal Michaela Ranosze z minulé desky. Zvuk je jako víno a celkově tuto desku hodnotím jako posun opět o KUS dál! Přeji kapele hodně úspěchu!
Článek je převzat z magazínu: Inqizitor
Ador Dorath - Symbols (2005)
01 - Rosa
02 - Vitriol
03 - Earth
04 - River
05 - Desert
06 - Mountain
07 - Balance
08 - Limits
09 - Nin.E
10 - Island (bonus)
2024 ©