RECENZE: XIII. STOLETÍ - AMULET

Napsal DekadenteMorfin (») 30. 8. 2008 v kategorii Tuzemská půda, přečteno: 2455×

PŘEVZATO, autor: Blackeye69


/obrazky/boblucan.bloger.cz/amulet.jpg


XIII. STOLETÍ: AMULET

Představovat vám skupinu XIII. Století je zbytečné. Formace, která vzešla z popela legendárních punkáčů Hrdinové Nové Fronty se stala jednou z nejkultovnějších gothic rockových skupin u nás.V čem však spočívá jejich síla? I to vám chci dnes objasnit na dnes již vůbec nejkultovnějším albu Amulet, které jakožto vůbec první produkt skupiny odstartovalo jejich slavnou éru.

Album amulet bylo vydáno roku 1992 u v té době začínajícího vydavatelství Monitor. Údajně se jednalo o vůbec první gothic rockové album u nás a úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. Album se zalíbilo nejen začínající gothické scéně, ale i mnohým "rockerům" a vůbec vyznavačům tvrdší muziky. Zaujala je ponurá atmosféra desky, plynoucí z textů a snad i prostý gothic rockový sound.
To, jestli byl dobrý nápad přejít z punku na gothic rock objasňuje dokonce sám frontman Petr Štěpán výrokem " gotický rock je logicky jediný žánr,který může navázat na punkovou minulost, aniž by se tak znehodnotila dosavadní tvorba. " a
Pravdou však je, že v průběhu své kariéry skupina prošla vývojem i po hudební stránce. Některá alba jako Gotika z roku 1994 obsahují více elektronických pasáží, existuje i několik industriálních coveru, (Bela Lugosi´s Dead) avšak klasický rukopis gothic rocku byl u skupiny vždy hluboce zakořeněn.
Patrné je to například na aktuální desce Vendetta (2004), kdy se skupina dokonce písemně distancuje od jakéhokoliv spojení s metalem.
Toliko k historii. Nyní se chci zaměřit na samotné album, to které dnes pro spoustu lidí s některými dalšími znamená vrcholný počin kariéry.
Začneme už u samotné desky, která je provedena pěkně v černé, stejně jako samotný obal, který však obsahuje jen naprosto zanedbatelný booklet. Rovněž když si album pustíte z nepochopitelných důvodů vám last.fm háže zcela jinou skupinu, ale je to jedno, důležitá je přece hudba ne?
Rozebírat jednotlivé skladby zde zřejmě nemá smysl, každý ví, jak zní XIII.Století, proto se pouze zaměřím na ty dle mého nejlepší kousky.
Pokud jde o technickou stránku věci, je album Amulet díky nulové přítomnosti kláves mnohem přímočařejší a syrovější, než cokoliv z pozdější tvorby "třináctky".
Jasně vidět je to třeba u titulní sklady Hororovej sen, kde skladbu tvoří jen klasický gothic rockový basový základ se vcelku jednoduchou kytarovou linkou. Síla skupiny však vždy byla spíše v podmanivých refrénech a dokonale zapamatovatelných textech. Přestože se toho tedy po technické stránce moc nemění, skladby jsou zpracovány kvalitně a bez zbytečného natahování. Klasické přísloví, že v jednoduchosti je síla zde tedy platí dvojnásob. První silnou písní je slaďák Justina, který rovněž tvoří jednu z best off skladeb celé tvorby třináctky..." i v hříchu zůstaň stejná a na osud nezoufej" Kdo tuto skladbu slyšel na Nosferatu night, určitě ví o čem mluvím. Naprosto perfektní refrén je rovněž u kultovní Amulet (pro mě rovněž jedna z nejsložitějších skladeb alba).
Pomalejší písní mimo Justinu je rovněž romantická skladba Růže a Kříž, věc, u které neexistuje kompromis, buď ji budete milovat, nebo nenávidět. Velmi akusticky znějící kytary za jemného doprovodu bicích totiž evokují středověce znějící skladbu, která nemusí sednout každému, rozhodně jí však nikdo neupře jisté kouzlo.
Mezi další silné songy patří například Demoniac s dosud nebývale složitými kytarami, které si neodpustí dokonce i sólo v druhé polovině skladby.
A nakonec samozřejmě neskutečně chytlavá Transilvania. Kdo by neznal tento mega slavný song, který tvoří hlavní součást hospodských jukeboxů (já ji takto slyšel mnohokrát).

Verdikt: Jakkoliv snad někdo může namítat, že hudba XIII.Století je plná klišé textů měl by pravdu, ovšem byly první, v devadesátých letech album Amulet tvořilo jeden z mála majáku na cestě za gothickou hudbou. I z tohoto důvodu chápu, proč je dnes album tak kultovní, byť není zcela dokonalé (například velmi podobné kytarové riffy v jednotlivých skladbách). Jakkoliv je dnes "třináctka" označována za umělecky vyprahlou skupinu, která vykrádá sama sebe, jedno jim nelze upřít, rozhodli se dát znovu dohromady a pokračovat v tvorbě i přes několik vážných problémů ve skupině a striktního odmítnutí jakékoliv další činnosti. XIII, Století jsou ve světe označováni za české Sisters of Mercy, což je tvrzení sice velmi nadsazené, ale buďme za něj rádi, podobnou skupinu už totiž mít nebudeme.


Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Bob z IP 89.102.178.*** | 4.9.2008 15:44
Pamatuji se jak jsem v 92 roce žrával píseň Kníže temnoty.Ty jó touž je 16 let.Pěkná recenze i vzpomínka. smile

Komentování tohoto článku je uzamčeno.