Root: Deamon Viam Invenient 2007, tuzemská scéna má stále silný kořen

ROOT

Deamon Viam Invenient

(Shindy Productions)

Je tomu už nějaký ten pátek, kdy nám brněnští ROOT vyobrazili šílenství hrobu… Nyní jsou zpět v plné síle a snad jako nikdy předtím předhazují posluchačům symbiózu, která bravurně dokázala snoubit tvrdost, spolu s dech beroucí křehkostí.
Album „Daemon Viam Invenient“ obsahuje 13 skladeb a již na první poslech musí být všem jasné, že se bude jednat o dílo více než průměrné. Úvodní vteřiny intra „Black Dove & White Raven“ mi přišli jako zástava srdce při infarktu. Ovšem v letmém okamžiku se vše mění a už se můžeme zaposlouchat do libě znějících tónů, které plynule přecházejí v pecku ,,Human“. Ta byla kompletně předělána, a tak má se stejnojmennou skladbou na miniCD „Casilda“ pramálo společného. Spanilá jízda pokračuje baladickou písní „She“, ve které má Jura Valter, za doprovodu ponurých a místy až depresivních kytar Poisona, příjemně poslouchatelný chraplák. Pod čtyřkou nalezneme o poznání tvrdší song „Who're They?“ na jehož úvodu, a potažmo celou skladbou, budeme počastováni famózním výkonem Evila a jeho bicích, které velmi zdárně sekundují Big Bossovu démonickému řevu. Tento kousek je opravdu zdařilý, spolu s „And They Are Silent“ ho mohu s potěšením označit za nejtvrdší na celé desce. Spanilá jízda pokračuje „pochodovou“ „Awakening“, kterou si mé zvukovody velmi oblíbily, a to nejen díky prvotnímu vybrnkávání, které následně začnou nemilosrdně okupovat Big Bossovi hlasivky.
Na albu také najdeme velmi nadanou zpěvačku, jejíž specifické zabarvení hlasu se zajisté mnohým z Vás dostane pod kůži. Řeč není o nikom jiném, než o Zuzce Lípové z DYING PASSION, která svým projevem, spolu s „VELKÝM ŠÉFEM“ Jurou, udělala z „Strange Beauty of Fright“ opravdu srdeční záležitost. Předposlední věc „A Good Affair Turned Up“ mi přijde opravdu depresivní….táhlá, pomalá melodie, jenž se tu a tam nepatrně změní a kterou zdařile doplňuje svým šepotem Jirka. To všechno dělá (podle mě) z této písně jednu z nejsilnějších skladeb na albu.
Poslední zářez na desce „We Shall Never Surrender“ v nás naposledy vzbudí démonické choutky, a cca po dvou a půl minutovém běsnění, se posluchače pokusí ukolébat v náruči jejich fantazijních představ.

Autor: Jiří Marek, Whiplashmag.net