ja mam dobrou pamet, ale bohuzel si vetsinou pamatuju to, co bych nemela nebo co mi je k nicemu :D kazdopadne si ale pak pamatuju silene okamziky, ktere mi obcas prijdou jak sto let stare. Nemusi mi byt tolik kolik je tobe, nemusi mi byt tolik kolik je mym rodicum, prarodicum.. staci mi 22 let zivota na to abych se kazdy den toulala po nostalgii. Je to dano asi tim, jak clovek zivot vnima. Kdyz proziva neco silneho, at uz dobreho ci spatneho, vzpominek ma vzdycky plnou naruc.. obcas by se jich ale chtel zbavit.. no ale co tim chtel "basnik" rici?:) Ze nenapisu jen jak je to hezka, krasna, uzasna uvaha, jak to pisou vsude vsichni.. ale ze tu tvou uvahu chapu mozna i vic nez myslis, protoze jsem neco podobneho taky kdysi napsala, a to mi bylo "pouhych" 17 ;)
PS: ten druhy obrazek vypada jako portret Severuse Snapea :D