Děkuji Olivii, že jsme mohli reportík uveřejnit. Mně osobně se Jarboe hodně líbí s Neurosis z roku 2003, ale nová deska Mahakali mě také baví čím dál víc, když ji poslouchám víc a více. 2 skladby s Attilou jsou bezvadné, i s Philem Anselmem, celé album je mi připadá rozděleno do několika částí. Prvně jako by mi připomínalo dobu Neurosis, potom je tu ďábelská část s Attilou, od Phila je zase jako z nějakých bájí, ještě jedna, kterou zrovna nevím, jak popsat. Přitom celá deska tvoří ucelené zajímavé album. Momentálně nemám CD po ruce, takže jen tak v rychlosti. Třeba někdy napíšu konečně nějakou minirecenzičku.
Morticie