svýma čtyřicetiletýma očima to vidím naprosto stejně jako Ty a jsem za to rád, v nás jsou zkrátka ty "osmdesátky" navždy hluboko vryté. Dneska to už dávno takové ryzí není, a třeba je to tím, že trochu stárnem a hudba se nechá znásilňovat komercí, čím dál víc, i když už vlastně není kde brát. Svět se pořád mění ale my, dokud ještě žijem svý si najdem - ještě se to dá ...(např. v tvých článcích), dík. Měj se Pepa
2025 ©